nenáhlý adj.; k náhlý
nechvatný, nespěšný: pojal bě [Darius] <s> sobú i syna, veza sě také se všěmi své králové junošěmi, což jich paddesát vóz táhol; vše, že jmu k boju nenahlo AlxH 1431) do boje nechvátal, nespěchal (srov. náhlý 1). – Srov. ponenáhlu, poznenáhlu, vnenáhle, znenáhla, zponenáhla
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nenáhlý, adj. nespěšný, langsam; hluž. njenahły allmählig. — Že j’mu (králi) k boju nenahlo ΑlxΗ. 2b, že do boje nechvátal. — Adv. po-nenáhlu: po nenahlu DalH. 40; dojdete dále jdúc ponenahlu ŠtítBud. 171; zacházejí ť lidé ponenahlu t.; kterak scházejí (lidé) to tratiec ponenahlu, jímž nad jiné býti chtiechu ŠtítOp. 59a; (Ježíš) svú múdrost a milost ponenahlu ukazováše HusPost. 16b; — z-po-nenáhla, -u z-po-nenáhlu: ten (člověk) sšel dolóv (s kříže) zponenahla BrigF. 64a, poznenáhlu; budú-li ť libs taká myšlenie, odtáhnú tě zponenahla od dobrého t. 32a; zponenahlu vznikla viera t. 3a; když v lodí dierkú vody najde zponenahlu t. 161a; — z-nenáhla, -y z-nenáhly: král znenahla přibral sě ku Prazě Pulk. 145b; král David, jenž přěd skříní boží znenahla hudl Kruml. 81a, pomalu; znenahla přibýváše toho vzvuku paulatim Ol. 1. Král. 14, 19; znenahla nohama čpýrajíce OtcB. 145b; znenala (sic) AlchAnt. 96b, 97a; gradatim, id est per gradus, successive, pomalu, zlehky, znenahla Lact. 243b; (Antonín) u veliké žádosti pojíde znenahly paulatim OtcB. 168a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nenáhlý adj. nechvatný, nespěšný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.