nemúdrý | StčS | GbSlov | MSS |

nemúdrý adj.; k múdrý

1. nemoudrý, hloupý, pošetilý, zpozdilý: hubená ovšem i nemudra i škodná proměna ot časného úsilé, krátkého i lehkého sě vzdáliti i vzvoliti diáblu sě poddati Túl 72a extremae plena dementiae; ale pět mezi nimi [pannami] bieše nesmyslných a pět múdrých. Ale pět nemudrych vzemše lampy, nevzechu oleje <s> sobú EvVíd Mt 25,3 (~Beneš, BiblOl, ~Lit, bláznivých EvOl, BiblPad, ~Praž, bláznic ~Drážď) fatuae; nemudra hlavo DalC 23,12 tumbiz wicht (var.: unvornuftige ku); vzěchu sobě jiné nemudre myšlenie BiblDrážď Sap 19,3 (~Ol, ~Lit, myšlenie nemúdrosti ~Praž, myšlenie neumělosti ~Pad) cogitationem inscientiae; lide bláznivý i nemudry BiblCard Dt 32,6 (tak i ost.) stulte et insipiens; nemudra bláznicě DesHrad 533; nic neumiem a jsem nemvdry OtcB 135a stultus; a múdrý muž i kázaný nebude klevetati tresktaný, a nemudry čtěn nebude BiblOl Sir 10,28 (~Lit, neumělý ~Pad, ~Praž) inscius; ale ktož jest marný a nemudry, vydán bude potupení BiblLit Pr 12,8 (nedómyslný ~Drážď, ~Ol, bláznivý ~Pad, ~Praž) excors; Dyotrepes chot neslaný nebo nemudri nebo krása blázniecí VýklHebrL 195b speciosus (překl. četl sponsus) insulsus vel decor insaniens; my nemudrzi měli jsme život lidí těch pokorných za bláznovstvie OrlojB 18b; toto pak slóve slib nemudry, ktož by slíbil něco zlého aneb ješto by kto co slíbil nad svú moc Štít UK XVII C 16,185a stulta promissio; mladost nemudra Čtver 63a insana; nemudry jest, kterýž jako měsiec nemaje stálosti neb ustavičnosti světla rozumného i mění jse Čtver 54a amens; nemudre a brzo věřící [ženy] Čtver 30a insensatae; okovánie [knihy] pilně ohledává [člověk] a na písmo netbá. A jest v tom nemudṙeiẛi než opice HusVýklB 35b; rady mladé a nemúdré ListářRožmb 1,30 (1420); hotovi súc bez studu k řečem drzým a nemudrym, k haněním, k utrháním, k sváróm, k pomstám ChelčPost 93b; nenie nemudrzeiſſeho, než kto múdře mluví a zle činí KorMan 181b; infrunitus nemudry, nestydatý SlovKlem 55a; delirus nemudry SlovKlem 41a; ║ eciam illi nolunt cum Iesu transire, qui eciam nemudre utrpěnie faciunt suo corpori PostGlosMuz 62b nesmyslné zpodst. (o osobě): spolu nemudri i blázn sendú ŽaltWittb 48,11 (tak i ost.) insipiens et stultus; ó nemudrzy i zameškaní srdce EvVíd 20b (L 24,25: blázni ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Praž, blázniví EvPraž, BiblLit) stulti; sukně košile bližši nebývá, nemudry pro daleké bližieho zbývá DalC 36,36 der tumb (var.: der unweyse); nebo rádi trpíte nemudree jsúce sami múdří BiblDrážď 2 C 11,19 (tak i ost.) insipientes; tehdy otlúčeni budú nemudrzy ot múdrých ComestC 326a fatui a prudentibus; a nemudrzi nenávidie uměnie BiblOl Pr 1,22 (ták i ost.) imprudentes; a bojovati bude s ním okršlek zemský proti nemudrym BiblLit Sap 5,21 (nesmyslným ~Ol, ~Pad, hřiešným lidem ~Praž) contra insensatos; bohatý, ješto móž, což chce, učiniti, podoben bývá nemudremu ŠtítBarlB 10; blázni a nemudrzij MajCarA 1 dementes atque vesani; neumělého naučiti, nemoudrému poraditi HusSvátTN 155a; u podobenství snadnoť jest psáti, rovnaje…chytrého k lišce, nemudreho k oslu ProkArs 186b; neb budete li takovým nemúdrým věřiti takové nepodobné řeči ArchČ 21,346 (1464)

2. pomatený, duševně chorý, bláznivý, šílený; [„smysl“] zvrácený: bratr tvuoj Tiburcius nemudru hlavu jmá, ale ty móžeš mi múdřějie odpověděti PasMuzA 601 non est sani capitis; šielenec (ſielnecz rkp) nemudry JeronM 52b fatuus; tehdy Absalon počě pospiechati k království. Neb Kalef (Celaff rkp), ješto sě přěd ním urodil, aneb nemudr bieše, aneb mrtev ComestC 160a iners mdlého rozumu, neschopný; ano všichni toho za nemudreho jmají, ktož ležě v temném žaláři, k veselí sě strojí ŠtítBojVyš 11b insanus iudicatur; Plachost die takto: Co bych krásil o nemudrych a šielených lidech, slušie na ně hýkati jako na hovada ŠtítBojVyš 6b stultis…, brutis ac insensatis; poddal jest je [lidi] bóh v nemudry smysl, aby činili ty věci, kteréž neslušejí BiblPad R 1,28 (v bludné smysly ~Lit, v převrácený smysl ~Praž) in reprobum sensum; viz jich nemudreho smysla, kterak divným během běžie kardinálští ti kněžie KancJist 71; ale vždy ještě milostivý buoh cestu prázdní tomu lidu přenemocnému, kterýž se té pravdy přídrží, již ukaceřovaný a ukletý a uplvaný jako nemudry, vytržený na odivu všemu světu ChelčPost 265b; vlastní své a nemoudré mysli kněz Koranda BřezKron 389 insanae mentis potřeštěné; pakli by byl bratr starší mrhač neb bez smysla, pán země neb hajtman jmá jiným sirotky opatřiti a diel jich od nemudreho vzieti TovačB 41b (zpodst.) pomatence, blázna

3. [zvl. o nemyslících tvorech] nevědomý, nemající schopnost rozumové úvahy, nerozumný: tak i vy nemudrzi jste, že nerozumiete BiblDrážď Mc 7,18 (tak i ost.) imprudentes nechápaví; protož na ně dal jako na nemudra robata súd na posměch BiblOl Sap 12,25 (pod. ~Lit, nesmyslným ~Pad, nerozumným ~Praž) insensatis; pojímají sě [lidé]…jako nemudra hovada ŠtítBrigP 80a; zvěř čtveronohú (cztweronuhu rkp) a ješto sě plazí po zemi jako bohy ctili, nemudrzyeſſe jsúc než tvář ta němá ŠtítBarlB 28 irrationabiliores; ║ Hřěkóm i barbaróm, múdrým i nemudrym dlužníkem sem BiblDrážď R 1,14 (~Pad, pod. ~Lit, ~Praž) insipientibus nevzdělaným

Ad 3: za lat. irrationabilis stč. též hlúpý. — Srov. též bláznivý, bezúmý

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nemúdrý, adj.; stsl. nemądrъ insipiens. — Nemoudrý, nerozumný, pošetilý, unvernünftig, töricht: jakož nemúdří lidé žádají ŠtítE. 11; kmetě nemudreho fatuum Ol. Sir. 25, 4; (jinoch) bieše ješče nemvdr insipiens OtcB. 94a; nic neumiem a jsem nemvdry stultus t. 135a; biedný člověk i nemudry přirovnán bude hovadóm nemudrim GestaBř. 57b; nemudra i škodná proměna plena dementiae Túl. 72a; nemudry pro daleké bližšieho zbývá DalC. 70b; nemudri neurozumie tomu stultus ŽKlem. 91, 7; nemudri i blázn sendú insipiens ŽWittb. 48, 11; řekl nemudri injustus ŽPod. 35, 2 (překlad odchylný); to jest nemudra věc Alb. 31b; (bez věhlasenstvie) bude nemudro milosrdenstvie t. 73b; nemudrziey dievcě Pass. 362; což tehdy hýbá tak nemýdře (sic) a slepé preláty Vikl. 192a; nemudri smy[s]l reprobus sensus MamA. 34a. — Bláznivý, wahnsinnig; (Tarquinius) jako by ta žena (Sibylla) nemaudrá byla, tak sobě myslil Ezop 159a. — Adv. -řě nemúdřě: Vlasta sě z svých nemudrzye vyrazi DalC. 29b; ten nemudrzye mluví Alb. 33a; než by, upra mysl, i držal co nemúdře, raději rci sobě… ŠtítE. 13; že sem tak nemudrzie učinil insipienter OtcB. 66a; nemudrze činím desipio Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nemúdrý adj. nemoudrý, hloupý; pomatený, duševně chorý; nemající schopnost rozumové úvahy, nerozumný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).