1. [o bráněném objektu] nedobytný, který není možno dobýt; [o opevnění] nezdolatelný, pevný: i jěde [král] do Alexandrie pro nedobitu ohradu městečka ComestC 273a inexpugnabilem; tuto Alexander přitáhl k hradu pustému nedobytemu AlexPovB 265b; praví [kapitola] o nedobyte zemi, kterak jie kán divně dobyl CestMandA 206b; královstvie jeho silné bylo a měli je za nedobite a žádný se oň pokusiti nesměl CestMil 88a inexpugnabile; než ne toliko hrádek, ale hrad nedobytý podlé písma muož řečena býti [P. Maria] jsouci ohražená zdí pevné čistoty a příkopem srdečné pokory HusSvátTP 206a; předeslal jest [Timoteus] ženy a syny a jinú přípravu na posádku, ješto slóve Karnion, neb bieše nedobyta a přístupu nesnadná BiblPad 2 Mach 12,21 (~Praž, velmi tvrdá ~MuzSZ, ~Ol, ~Lit) inexpugnabile; nebť sem [Zikmund] kostela tvého Prazského nedobytého rytieřsky dobyl Budyš 15b; hrad nedobytý Vyšehrad Budyš 77a: inexpugnabile nedobyty, nevybojovaný SlovOstřS 85; najprvé, že má [Bůh] hrad nedobyty, a zlá věc zlá nemuož k němu dojíti ŽídSpráv 181; hrady, tvrze, ačkoli někteří nedobytí se zdáli, v krátkém času šturmem dobývali sou [táboři] BřezKron 427 quasi inexpugnabiles; ║ vezmeť ščíty (oſuty rkp) nedobyté v rovnosti EvOl 193a (Sap 5,20: miesto ščíta výtečného BiblOl, miesto štíta nepřemoženú pravost ~Lit, štít nepřemožitedlný ~Pad, štít nezrušitedlný ~Praž) scutum inexpugnabile nepřemožitelné; tak přesilná a tak nedobyta byla Maria, jejiež zvláštní strážě byl buoh ZrcSpasK 15 (fig.) nepřekonatelná, nezdolná

2. [o statku] (čím [mečem]) nedobytý, nevybojovaný, nezískaný v boji: item o pana Hynka Brtnického: postup, což drží, poněvadž o mečem nedobytá zbožie již konec se jest stal ArchČ 10,293 (1486); což se vsí a zboží (zbožie ed.) mečem nedobytých, než mocí odjatých aneb od králóv zapsaných dotýče ArchČ 18,145 (1499); ║ svoboda sladká jest a poklad nedobitý Čtver 69a incomparabilis (fig.) který nic nepředčí, nesrovnatelný (?)

3. jm. osob.: Petrus Nedobiti TomekMíst 2, 134 (1407)