ˣnechla, -y f.
živočich odpuzující svou bujností (?): critos sit levně, furion nechla KlarGlosA 436 (De blandis monstris; ~B)
Lat. furion je podle B. Ryby furionz ‚žravý a vilný živočich‘ u Tomáše Cantimpratenského; české nechla snad souvisí s csl. nechlaštenъ ‚effrenatus‘ Miklosich, Lexicon 447
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nechla (?), prý obluda nějaká: nechla *furion Prešp. 389 v kap. Clauda monstra Rozk. 795.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².