nečistiti | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nečistiti, -šču, -stí ipf.; k nečistý

1. co [konkrétního] znečišťovat, činit nečistým, pošpiňovat: neb čím by viece nečisté plné tělo krmil, tiem by viec necziſtil a urážel ŽídSpráv 63; coinquinare necžiſtiti SlovKlem 9a; demaculare necžiſtiti SlovKlem 11b; lubricare necžiſtiti SlovKlem 17a; ptáka toho nechválí sedláci, kterýž hnízdo, v kterémž bydlí, nečistí ArchČ 16,17 (1493)

2. (co [duši, mysl]) znečišťovat (mravně), poskvrňovat, zneuctívat: jíž [lásky] křivá domnění nenečiſtij, neb nemyslí zlého HusProv C2a; labefacere necziſtiti, poškvrniti SlovOstřS 138

Srov. nanečistiti

Ad 1: za lat. coinquinare stč. též poškvrňovati, tupiti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nečistiti, -šču, -stíš, impftiv., znečišťovati, przniti, beflecken; dovede-li (žena) na ň (muže), že by dobytek nečistil aneb smilně živ byl… Brikc. 259 (o sodomství).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nečistiti, -šču, -stíš ned. znečišťovat; prznit, poskvrňovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nečistiti nedok. = znečišťovati, przniti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).