nečánek, -nka m.; k nečas(?)
pták snášející předčasně vejce (?): fatator neczanek, petrix stkla, conelta šlojierek KlarGlosA 298 (De volatilibus campestribus; ~B); <f>acator neczanek *ŽídArt 176b
Srov. fatator…plodník VodňLact nn3a; GbSlov 2,532 srovnává s čanka, to považuje za omyl m. čavka (v. 1.1,159), ale neprávem: podle Machka (LF 67,328) obě slova souvisí s csl. čajati ‚čekat‘, a nečánek může být proto vyvozováno z *nečajanъkъ* ‚nedočkavec‘, což odpovídá i středověkému výkladu slova fatator (B. Ryba). FljšKlar 2,357 podle Zubatého spojuje nečánek s *nečán = (v) nečas, ne (v) čas (analog. k dočán)