nat, -i f.
nať, listy n. lodyha s listy ve stadiu odumírání n. schnutí, zvl. u rostlin s užitkovou podzemní částí: est gramen tráva, gena nat KlarGlosA 760 (De frumento); Nat gena, len linum KlarBohE 311 (De frumentis); gena nat SlovVodň 39b; gena nat MamUKA 15a; gema nat SlovVeleš 98b; oppopa nat LékMuz 143b; vezmi nath od ředkve LékChir 185a
Lat. ekvivalenty gena, gema pokládá B. Ryba za zkomolenou formu lat. gerra ‚spletené proutí‘. Doklad oppopa nat (LékMuz 143b) vznikl patrně neporozuměním z lat. opopanax (v mat. SSL též opopanat) ‚šťáva z rostliny panax s léčivými účinky‘. — K významu srov. Machek, Etym. slov.² 391
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nat, -i, fem., nať, Kräutig; pol. nać, sln. nat, mrus. nať, lit. notere. — nat *gena Rozk. 1323, Prešp. 695, BohFl. 298, MamA. 15a, *genea MamA. 24a, *genta RVodň. 61b, galanga t. 39c, *gemma Veleš.; nath *gena Nom. 66b; vezmi nath od ředkve Chir. 185a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².