ˣnázřědlník, názřědlík, -a/-u m.; k nazřieti sě
nějaký kámen se zrcadlícími plochami, snad sádrovec, mariánské sklo: nazrzyedlnyk specularis KlarGlosB 130 (De lapidibus; nazrziedlik ~A)
Srov. specularis ‚Spiegelstein‘ DiefNovGlos 345
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
názřědlník, -a, -u, masc.: nazrzyedlnyk specularis Rozk. 141, nazrziedlik (sic) též Prešp. 95 (v kap. de lapidibus; Diefb. Nov. Gloss. specularis = spiegelstein).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².