náviděti | StčS | GbSlov | MSS |

náviděti, -viźu, -vidí ipf.; k viděti

1. koho/čeho, v kom řevnit proti někomu, žárlit, sočit, nevražit na někoho, závidět někomu: neroď nawidieti jeho, jenž má prospěch v cestě svéj, v člověče činieciem nepravedlnosti ŽaltWittb 36,7 (~Pod, neroď sě těšiti v tom ~Klem, BiblOl, neroď následovati toho ~Pad, neroď sě hněvati v ňem ŽaltKap, neroď se nenávistí chlubiti nad tiem BiblLit, nepopúzej se proti tomu ~Praž) noli aemulari in eo; neroď nawydyety v zlobivých ŽaltPod 36,1 (neroď sě těšiti ~Klem, BiblOl, neroď milován býti ~Lit, neroď následovati ~Pad, nechtěj následovati ~Praž, neroď záviděti ŽaltWittb, neroď sě hněvati ~Kap) noli aemulatur in malignantibus; milost pokorná jest…,milost nenawydy EvOl 105b (1 C 13,4: nezávidí BiblOl a ost.) non aemulatur; dotad, až nevěrní soci…křivé šepty k uchóm plodie, křivě hospod nawydiecze, dobrým v službě závidiece LegKat 49; neb jiného nenawydys, jediné hřiechu AlbRájA 51b vitium esse magis exosum Deo; ║ ostaň hněvu a ostaň sě rydánie, neroď nawidiety, aby zlý byl (ſlybil rkp) ŽaltWittb 36,8 (~Pod, neroď sě kochati ~Klem, BiblOl, neroď následovati ŽaltKap, neroď záviděti BiblLit, ~Pad, nechtěj se popúzeti ~Praž) noli aemulari zanech zloby, nevzpouzej se

2. koho (gen.) mít rád, milovat někoho:a jistě to jsú právě múdří, ktož nawydye svých protivníkóv ŠtítVyš 51b diligunt; poněvadž nás nenávidí ona, i my jí povinni nejsme náwiḋeti a milovati TovHád 38a

Srov. návist, nenáviděti

Ad 1: Podle Machka, Etym. slov.² 392, je výchozím významem ‚žárlit‘

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


náviděti, -zu, -díš, impftiv. Milovati, lieb haben, oppositum k nenáviděti: (soci) lidem škodie, křivé šepty k uchóm plodie, křivě hospod nawydiecze, dobrým v službě závidiece Kat. v. 49, n. čeho; poněvadž nás nenávidí ona, i my ji povinni nejsme náwiďeti a milovati Hád. 38a. — Žárliti, eifern: neroď nawidieti jeho noli aemulari ŽWittb. 36, 7, nawydyety ŽPod. t., žárliti na toho; neroď nawydyety v zlobivých noli aemulari t. 36, 1; neroď nawydyety, aby sě hněval noli aemulari t. 36, 8.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


náviděti, -viz’u, -vidíš ned. (koho, čeho) mít v lásce, mít rád; řevnit, žárlit, sočit, nevražit na někoho, závidět někomu; neroď náviděti jeho přestaň ho nenávidět
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).