náradlník | StčS | GbSlov |

náradlník, -a m.; k rádlo

souměrná železná část rádla rozrývající půdu, náradník (dial.), radlice: cultrum naradlnyk SlovVít 95b; že Martin…dva naradlniky i s rádly v noci ukradl na poli PoprRožmb 5b (1391); item 8 vomeres minores, qui dicuntur naradlnyky InvBřevn 290(1393); vomer…,id est vomeris sumitas, rádlo, Naradlnijk VodňLact Y6a

K lat. vomer srov. vomer est instrumentum quoddam in aratro ad scindendum terram SlovLucN 120a. – K významu slova náradlník srov. Bartoš, Dial. mor. 2,449, a podrobněji J. Kramařík, Příspěvek k historii českých rádel, ČL 52, 1965, 321–332; na jeho doporučení uvádíme snímek starobylého rádla s náradlníkem z archívu ÚEF ČSAV:

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


náradlník, -a, -u, masc. Hakeisen: naradlnyk cultrum Vít. 95b; vomer rádlo, Naradlnijk Lact. 174b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 23 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).