náboženstvíčko, -a n.; k náboženstvie
drobná nábožná myšlenka, nábožné vnuknutí: rozliční slyšie neb čtú slovo božie aneb jim někdy v kostele někaké nabozenſtwiczko na mysl příde. Toť sú semena spasitedlná ŠtítBes 138; druhdy milý buoh dobrého člověka opustí, jako by jej již zavrhl, ano přijde hod veliký a žádného nabożenſtwiczka nebude RokJanB 290b
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
náboženstvíčko, -a, neutr., nábožná myšlenka; demin. z náboženstvie. — Rozliční slyšie neb čtú slovo božie aneb jim někdy v kostele někaké nabozenſtwiczko na mysl příde, to ť sú semena spasitedlná ŠtítBud. 138.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
náboženstvíčko n. náboženská myšlenka, náboženské vnuknutí
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.