mravenec, -ncě m.
sr. stsl. mravii, stč. mravenek
1. mravenec
2. med. lišej, svrab ap., kožní nemoc projevující se svědivými, pálícími strupy
Dolož. též jako vl. jm. osobní Mravenec
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
mravenec, -ncě, masc., Ameise; dial. bravenec, stsl. mravij mase a mravija fem. formica, z morv-. — mrawencze měj ku příkladu NRada 1445. Čtyři věci múdré, mrawen (sic) a kokot, kobylka a slepý ščír Lit. Prov. 30 (obs.). — mrauenec formica MVerb.; mrawenecz též Vít. 94b, mravenecz též Prešp. 523; brawenecz (sic) formica Boh. min. 22a. — mrawenecz neb suché chrasty neb lišej stávají se… Sal. 400, mravenec, choroba toho jména; znamenie mrawence… jesti ť svrab tamt.; o mrawenczy a suché chrasti neb lišeji tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².