mníšek | ESSČ | GbSlov | ŠimekSlov |

mníšek, -ška m.

k mnich, -a

1. mladý n. malý mnich

2. expr. mnich, mníšek

Dolož. též jako vl. jm. osobní, místní a pomístní. Sr. mnichota

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 28. 1. 2023).

 


mníšek, -ška, masc., demin. ze mnich. — Tak jsú někdy dobří mnyſſkowe věrné božie sluhy ŠtítVyš. 70b. Sv. Bernard die k svým mnijſkom Štít. ř. 20b; českých mnyſkow šest… u polském lesu sediechu DalC. 37.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


mníšek m. (zdrobnělé z mnich) = mnich
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).