mizina, -y f.
k mizera
Jen KorMan. Dolož. jen ve spojení vpásti na mizinu. Sr. bieda
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 12. 9. 2024).
mizina, -y, fem., úpadek, zkáza; z lat. mis-eria a snad oporou o mizěti. — Ezau, Manasses… ctnosti nemajíce na mizynu přišli LomnKanc. 2, 21. Co (másla) nevyschne, to vyteče a jináče na mizinu přijde ŽerKat. 245. Ne na jedny neštěstie přišlo, tak že měvše dosti i vpadli na mizinu KorMan. 150b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².