|
|
|
mdlý adj., jmenný tvar medl, pozd. též mdel ojed. pozd. též medlý adj. 1. (o živočichu) slabý, mající málo fyzické síly; nemohoucí, mající nedostatek sil n. schopností; (o pohlaví) ženský 2. (o člověku v náboženskomravním hodnocení) nedokonalý; též zpodst. 3. (o člověku) nemocný, (o části těla, orgánu) zesláblý, oslabený 4. (o živočichu) zmrzačený, tělesně trvale poškozený; (na nohu) chromý 5. (o člověku ap.) málo mocný, podřízený, potlačený; též zpodst. 6. (o osobě) k čemu, v čem málo činný, málo horlivý 7. (o člověku) nejistý, nepevný v názoru, nepřesvědčený 8. (o abstraktním) slabý, málo se projevující, mající malou intenzitu 9. k čemu nedostatečný, nepostačující; (o schopnosti) slabý, mdlý; (o textu) málo působivý; (o právu) mezerovitý; (o nápoji) slabý, ředěný 10. (v poměru k výše hodnocenému) málo užitečný, nevýznamný, nicotný 11. pomíjivý, netrvalý, dočasně existující; (o člověku) zranitelný, smrtelný; (o věci) křehký, rozbitný 12. relig. (o věci) (rituálně) nečistý, nevyhovující rituálním předpisům 13. (o místu na kůži) nízký, propadlý, jsoucí pod úrovní okolí Sr. nedostatečný, nestatečný, nemocný. Forma medlý dolož. jen ve SlovHol Autor: Irena Fuková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024). 
mdlý, medlý, adj., matt, kraftlos, ohnmächtig, schwach; stsl. mъdlъ segnis, tardus. Tvar jmenný sing. masc. medl (lslab.), a také mdel. Kompt. tvaru jmenného mdlejí, tvaru složeného mdlejší. Tvary mdel, medlý, Medla, medleti atp. ukazují k pův. mъdъl-. Ty s’ mdleho života člověk Hrad. 107b· Rudolt… mdleho života bieše DalC. 99, v překl. stněm.: er waz dez libis krank. Sedí mdly král, vzdyšě k bohu AlxBM. 7, 53. Kolen mdlych posilte genua debilia Pror. Isa. 35, 3. Potom ráno pluli jsme majíce malý a mdly vietr Lobk. 155a. Aby opravili duom boží, a což mdleho bylo, aby opevnili infirma quæque Pražsk. 2. Par. 34, 10. — Jest-li člověk tak mdly své mysli Kruml. 248a; když by bratr medl byl rukú infirmus manu Ol. Levit. 25, 35, Kladr. tamt.; kdy budu mdlegy v život Hrad. 108a; syn mdli na nohy debilis pedibus Lit. 2. Reg. 9, 3. — Uhroziti nás nemóžeš, mdel s’ k tomu Tkadl. 17a; člověk medl jest Jeron. 162b; byv silen bilde medl Alb. 21a; jako paúčina tak si mdel Orl. 36b; již sa tak stár a medl chce ješče tancovati Alb. 43a; dobré činiti mdel jest (člověk) Kruml. 134b. — medly, mdly debilis SlovHol. 12b. — (Alexander) byl by velím viece mdlegij, jímžto sě mněl sa čilejí AlxB. 7, 28, Gualth. 6, 31: debilior fuerat. Tiem proti mu (Darius proti Alexandrovi) bieše mdlegy, jímž by mohl býti silněji AlxV. 953. (Člověk) vždy jest mdlegíz mdlegíz proti hřiechóm ŠtítMus. 62b, člověk z obyčeje hřiechóv vždy jest mdlegí a mdlegí proti hřiechóm ŠtítOp. 29b (místa stejná). Silněji jsa (člověk) nechce bṙemene nésti, čakaje, až mdlegí bude ŠtítMus. 67b. Ktož přijímá tuto svátost, podnět k hřiechu činí mdlegij Štít. ř. 154a. Pak-li šrám… nenie mdleyſſye non est humilior Mus. Lev. 13, 21, nenie mdleyſſe Ol. tamt.; pak-li nebyla by mdleyſſy rána těla jiného humilior Mus. Lev. 13, 26; bylo-li by mdleyſſye miesto těla jiného (m. mdlejše) t. Lev. 13, 30. Abyšte shlédli strany mdleyſſe země infirmiora terræ Pražsk. Gen. 42, 9. — Adv. mdle, kompt. mdlejie. (Sv. Prokop) mdle dýcháše Hrad. 21a. Vynidú mdle všitci roci AlxV. 2269; tak sě mdle otrúti kopie t. 1654. (Tresť) v bahně mdle kořenem stojí ChelčPost. 12b. Aby (lidé) málo a mdle Krista sě přidrželi ChelčPař. 175a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mdlý, medlý (jm. tvar medl (jednoslab.), mdel; kompar. jm. mdlejí) adj. slabý, nepevný, ochablý, unavený Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mdlý (jm. tvar medl, mdel) adj. = slabý, nepevný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|