lomoz, -a/-u m.
k lomoziti
1. lomoz, hluk, hřmot
2. zápas, zápolení
Sr. bojovánie, dáv́enie, hluk, hřmot, loḿenie, lomoźenie, loskot, třěskánie
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
lomoz, -a, -u, masc., das Gebreche, Gekrache. — lomoz ratišti lancearum fractura Troj. Jg.; lomoz fragor MamA. 22b. — Lomos (sic) v přehbij sciatica (neduh klání, lámání) Lact. 258a. — lomoz exercitium RVodň. 59c.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².