|
|
|
léci, -lahu/-lehu, -leže pf. pozd. též lehnúti, -nu, -ne pf. 1. (o člověku, zvířeti) kde, kam lehnout (si), zaujmout polohu vleže; (k spánku, odpočinku) ulehnout, uložit se; (na delší dobu) spočinout 2. s kým ulehnout k pohlavnímu styku, vykonat soulož 3. milit. (o vojevůdci, vojsku) kde („polem“) zřídit ležení, utábořit se 4. sklonit se (až na zem), klesnout; fig. padnout do záhuby; ve psí léci dostat se na mizinu; úlehlí léci být obrácen v úhor, zůstat ladem; popelem léci lehnout popelem, být zpustošen 5. admin. (o dokumentu) u koho, kde zůstat ležet v úschově, být uložen 6. med., alch. (o něčem navrstveném) slehnout se Sr. položiti sě, poniknúti, přiložiti sě. K 4: sr. pasěka 4 Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024). 
lehnúti v. léci Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).
lehnúti, -nu, -neš, pftiv., lehnouti, sich legen; m. lahnúti, slc. ľahnúť, pol. lęgnąć, z lęg-, koř. leg-, v. léci. — Na púšti lehnu mrchy vašě iacebunt cadavera Ol. Num. 14, 29; lehnu Mus. tamt. — Aby (císař) slúžil bohu nábožnú ostrostí, až by někde celá krajina popelem lehla ChelčPař. 156b. — Kdy poslední peníze lehnu, ty mají páni vyzdvihnuti KolAA. 95a (1514), peníze lehnú = budou položeny, složeny, splaceny. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|