kyprý adj.
1. (o člověku, jednání ap.) hbitý, rychlý
2. (o jídle ap.) čerstvý, svěží
3. (o člověku) v čem snaživý, horlivý
4. (o člověku) k čemu hotový, připravený
5. (o peřině) kyprý, načechraný, nadýchaný
Sr. čilý¹, nekyprý
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 23. 4. 2024).
kyprý, adj., snažný, čilý, strebsam, emsig, eifrig, frisch. — Otměm (otmu, otejmu) sě lenosti a buďme kyprzi v službě boží ŠtítMus. 63a. Chce (člověk) nebyti rychlý aneb kypry v službě božie t. 60b. Muka ť jest… črstvu a kypru býti tělem i myslí k dobrému, ano lenost túžebná svými okovami uvázala (t. člověka) ŠtítBud. 191. Čerstvu a kypru býti tělem a myslí k dobrému ŠtítOp. 197. Ktož uzří, ež nenie tak kypr a tak chuten v náboženství Štít. ř. 229a. (Velí) kypru býti k slyšení a léni k mluvení Lit. Jak. 1 (obs.). Aby byl kypr k službě Brig. 163. — kypri recens Prešp. 996, kypry též Rozk. 1741, Veleš. — Adv. -řě kypřě: nebudem-li snažně a kyprze pro věčné dobré pracovati ŠtítMus. 59b; mezi slúpy (mučidla)… skřipci biechu biti kyprzye, skrze něž provazi chytře okolo hřiedelóv jdiechu atd. Kat. v. 2766.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kyprý adj. čilý, snaživý, přičinlivý; zdatný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kyprý adj. = snažný, čilý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.