kráva, -y f.
1. kráva
2. morská kráva velké mořské zvíře připomínající svým objemným tělem krávu, snad kapustňák
Dolož. též jako vl. jm. osobní m. Kráva
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
kráva, -y, fem., Kuh; stsl. krava vacca, z *korva. — Súsěd ukradl krawu Hrad. 128a, W krawach in vaccis ŽWittb. 67, 31. — krawy hnáti neb zajieti abigere MamA. 14a. — krawa vacca BohFl. 169, krava též Prešp. 453. — V té lichvě jsú, kteří krávy najímají tak, aby škody, umřela-li by kráva, nevzeli; také jsú v té lichvě, jenž ustavují nesmrtedlné krávy, jimiž obecně chtie boha účastna učiniti HusE. 1, 218, nesmrtelná kráva. (Srov. železná kráva n. zádušní kráva: sousedé přijímali živou krávu a platili za to mírný poplatek pro záduší chrámové, a poplatek ten pak nepřestával, ani když krávy již nebylo WintObr. 2, 570.)
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kráva f. kráva; kráva nesmrtedlná ze které se platil trvalý poplatek pro kostelní záduší, i když uhynula; trvalé zatížení (nč. železná kráva)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kráva f.; kráva nesmrtedlná = železná (zádušní) kráva
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.