|
|
|
krvavý adj. k krev 1. krvavý, tvořený krví, (ve funkci gen.) krve 2. krvavý, obsahující krev, (o tekutině) smíšený s krví; „krvavé nežity v zadku“, „krvavé žíly v zadku“ ap. med. hemoroidy 3. (o nemoci) provázený krvácením 4. (o činu, ději) krvavý, provázený prolitím (proléváním) krve; „krvavý kříž“ křížová výprava 5. krvavý, zakrvácený, potřísněný (zbrocený) krví (vlastní n. cizí); (o zraněném, ráně) krvácející; žena krvavá menstruující žena 6. (o člověku) potřísněný (poskvrněný) prolitím krve, zvl. vražedný 7. (o zvířeti; fig. o člověku) dychtivý krve, krvelačný, krvežíznivý Sr. krevní, krevný, krvavný, krvivý, krvný, krvotečný, krvoteký, krvotní, krvotočný, krvotokný, krvotoký, krvový, krvúcí, krvútný Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
krvavý, adj., blutig; krva- lslab., stsl. krъvavъ cruentus. — By jeho kóžě vše krrwawa Hrad. 88b (verš 8slab.). Hlavu… krwawu DalH. 31. Z ran kyrwawych jeden póhon Rožmb. 174. S mužmi kyrwawymy cum viris sanguinurn ŽWittb. 25, 9. krwowa (sic) cketa cruenta bestia Cath. 175a. Juž bieše neznati (trávy)… pro potok krwawy, jak každý duol krwy natekl AlxV. 1726; ande (v bitvě) krwawy jdú potoci t. 1682; Pražené Lučány tak tepiechu, až potoci krwawy tečiechu DalC. 20; prostřěd Prahy taký boj vzěchu, až krwawy potoci ploviechu t. 27; z oděnie krwawy potoci tečiechu t. 74. (Čechové) by byly krwawym dščem nezhrozili t. 61. Bych (umřěla)… rány jeho umyjíci | krrwawym pláčem oplačíci | Hrad. 59b (verš 8slab.). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krvavý (dvojslab.) adj. krvavý; potřísněný, zbrocený krví Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
krvavý adj. = krví zbrocený, potřísněný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|