klevetník | ESSČ | GbSlov |

klevetník, -a m.

k kleveta, klevetati, klevetiti

1. klevetník, pomlouvač, pomlouvačný člověk

2. tlachal, žvanil, kdo příliš mnoho a bezobsažně mluví

3. kdo vyvolává hádku, svár, zvl. projevem nespokojenosti

Sr. háncě, kleveták, pomlúvač, reptač, repták, reptal

Autor: Irena Fuková, Barbora Hanzová, Miloslava Vajdlová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

 


klevetník, -a, masc., muž klevetný. — Když nebude klewetnyka, svárové sě utišie subtracto susurrone Ol. Prov. 26, 20.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).