křěček¹, -čka/-čku m.
k křěč¹
med. křeč, bolestivé, zvl. opakované stažení svalů části n. celého těla
Sr. křěčka
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 20. 7. 2025).
křěček², -čka/-čku m.
sr. křěč²
1. drobný polní živočich živící se obilím (hromaděným do zásoby), zvl. křeček
2. bibl. menší živočich nápadný pestrým zbarvením (podobně jako křeček), chameleon (sr. Pr 30,26)
Dolož. též jako vl. jm. osobní Křěček
Sr. gameleon, jězvec, krt, sysel
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 20. 7. 2025).
1. křěček, -čka, masc., křeček, Hamster; demin. z křěč 1. — krzeczek gurgulio Rozk. 919 (na témž místě, co krzecz Prešp. 470, gurgulio n. curculio, = Hamster Diefb. Gloss.); krzeczek chamæleon Ol. Lev. 11, 30, Mus. tamt., krzeſſek též MamD. 298b; dedek…., žluva…, rys…, krzeczek *larco BohFl. 105. — Čípek v ústech (nad hrdlem): krzeczek gurgulio est quædam pars in ore, cui proximum est rumen etc. Lact. 25c, glottis Jg.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
2. křěček, -čka, masc., křeč, Krampf; demin. z křěč 2. — Pak-li připadne krzeczek (t. křeč, k nemoci jiné) Rhas. 187.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².