jěrní adj.
jěřní adj.
k jěř
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 23. 4. 2024).
jěrní, adj., jarní, Frühlings-; z jěř, v. t. — Minula ť jest zíma, gernij ť sě čas blíží Štít. ř. 52b. Počesie večas letnie, večas zimnie, večas gernie, večas podzimnie, a každé má své kratochvíle ŠtítMus. 116a. Teplem jernym počne sě svět obnovovati ŠtítBud. 36.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jěrní adj. jarní
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
jěrní adj. = jarní
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.