jednobytný adj.
k jeden a bytný
relig. reform. (?) (o Bohu ap.) mající jednu podstatu
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 7. 10. 2024).
jednobytný, adj., jednoho bytu, stejný: jímžto (modloslúžením) modlé se (lidé) tomu chlebu posvátnému jakožto gednobytnemu tělu Kristovu ChelčRepl. 9b. — Adv. -ně jednobytně: lid aby neřiekal knězi: »Dej mi tělo Kristova a jeho krev«, aby lid z takého mluvenie nedomnieval se toho, by chleb gednobytnie byl tělo Kristovo, ani aby toho se domnieval, by tiem tělem bytným, kterým sedí na nebi na pravici otce, byl v svátosti chleba a vína t. 17a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jednobytný adj. jsoucí stejné podstaty, stejný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.