|
|
|
jasný adj. jastný adj. 1. jasný, zářivý, zářící 2. (o oku) lesklý, (o kovu, skle ap.) lesknoucí se, blyštivý, třpytivý 3. jasný, světlý, (o pokožce) bělostný 4. čistý, (o rouchu) neznečištěný, bez poskvrny, (o tekutině) čirý, nezkalený, (o očním bělmu) nezastřený, (chorobně) nezakalený 5. jasný, nezachmuřený; též. přen., (o obloze) bezmračný, (o počasí) slunečný; jest jasno slunečno, bezmračno 6. jarní 7. (o svědomí ap.) čistý, prostý hříchu 8. (o hlasu) silný, znělý, (o hlasovém projevu) pronesený silným hlasem, zřetelný 9. (o vzezření, tváři ap.) krásný, půvabný 10. (o rozumu, mysli, zraku ap.) jasný, bystrý, pronikavý; relig. osvícený, schopný dokonalejšího poznání (zvl. náboženského) 11. (o osobě) zběhlý v něčem, znalý něčeho 12. (o sdělení) jasný, srozumitelný, bezpochybný 13. skvoucí se, vynikající, (o osobě) „být jasný“ čím (úmyslem, životem ap.) mravný, čistý, bez mravní poskvrny, příkladný 14. v titulu, zvl. králů a knížat (tam též v superl.) i vysoké šlechty jasný, osvícený (arch.) Sr. čistý, jasno, letní, nejasný, osviecený 4, 6, 7, přějasný, rozjasný, stkvúcí Autor: Irena Fuková, Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024). 
jasný, adj., klar, glänzend; stsl. jasьnъ clarus. Za -sn- bývá někdy -stn-. — I by ten den velmi yaſny AlxV. 533; za dne yaſneho clara die Ol. 2. Reg. 3, 35; w yaſny den clara luce t. 3. Reg. 3, 11; den iaſtny Lvov. 91a. Zrak yaſny Alb. 99b. Svatý Prokop vezřěnie gaſneho bieše Hrad. 23b. U piesnech gaſny hlasec t. 99a; yaſnym hlaſem clara voce Mill. 121b; iaſtnym hlasem Lvov. 92b; iaſnym neb zevným hlasem ChelčPař. 183b; lepšieho proši, aby pro našie země čest… opravil mú řeč rýmem krásným a oslavil hlasem yaſnym DalC. úv. IV, hlaholem yafnym tamt. Jehož (Šalomounův) rozum byl tak yaſny AlxV. 2. Yaſtne panenstvie Lvov. 90b. Dnes snad chodíš zdráv a yaſſen, a v jutřě budeš… uhašen AlxV. 1869, chodíš jasen, s jasnou a veselou tváří. Spravedlní… sedmkrát než slunce yaſnyeyſſe budú Štít. ř. 182a. nayyaſtnieyſſyho Lvov. 66a. — Adv. jěsně kompt. jěsnějie, nov. jasně, jasnějie: ššed na ň (sv. Duch na Ježíše, při křtu) iezznye svD. 92; zatiem inhed měsiec (vznide), pokázav sě velmě yazznye AlxH. 10, 18; kněžstvo… vypustí svój plod yaſnye DalC. 6; ana k ňemu (matka k mistru) yaſnye takto mluvi Pass. 410; geſnyegije jej (boha) vidúc Štít. ř. 64a; kohož hospodin zde yaſnyegye prosvieti k tomu vidění rozumem, ten ovšem yaſnyegye vidí ŠtítVyš. 106a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jasný (jm. tvar jasen) adj. jasný; bystrý; čilý, veselý; krásný, pěkný; dnes snad chodíš zdráv a jasen a v jutře budeš uhašen Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|