hospodárský adj.
hospodářský adj.
k hospodář
1. (ve funkci gen.) hostitele, pohostinský, hostitelský, (o vlastnosti) vlastní hostiteli; (o úkonu) vykonávaný hostitelem
2. (ve funkci gen.) hospodáře; (o vlastnosti) vlastní hospodáři; (o moci) vykonávaný hospodářem
3. hospodářský, tvořící součást hospodářství
4. (o práci) prováděný v hospodářství
5. užívaný v hospodářství
6. plynoucí z hospodářství
7. (o majetku) patřící „hospodáři“ 3
8. Knihy hospodářské O hospodaření (Xenofontův spis Oikonomikos)
9. (o řádu) špitálský, johanitský
10. (o životě) činorodý, naplněný prací (?)
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 29. 3. 2024).
hospodárský, -řský hospodářský, adj., pohostinský, gastlich. — My k hoſpodarſké láscě léní jsme HusPost. 66b; musí býti biskup… hoſpodarzſky hospitalis EvOl. 200a; hoſpodarzſkeho ochotenstvie studium hospitalitatis Otc. 148b. — Adv. -sky hospodársky, hospodářsky: Marta… ten truoj otdiel hoſpodarzky (sic) obmýšlejíc opravováše Pass. 333, způsobem hospodáře.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hospodárný, hospodářný, hospodárský, hospodářský adj. pohostinský
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
hospodárský adj. = pohostinský
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.