falšovati, -uju, -uje ipf.
k faleš
1. co falšovat, překrucovat, vykládat zavádějícím způsobem
2. klamat, podvádět
3. co (peníze ap.) falšovat, padělat
4. co (řemeslnický výrobek) falšovat, znehodnocovat přidáváním méně kvalitní příměsi, (nápoj) pančovat (ob.)
Sr. falovati
Autor: Michal Hořejší, Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024).
falšovati, -uju, -uješ, impftiv., činiti něco pro oklamání, pro podvod, fälschen; ze subst. faleš. — (Sladovníci) umějí falſowati, dobrými lidmi klamati Hrad. 133b. (Panny) aby sě líbily světu v své marnosti, v svých rozličných přípravách, i krásu svú falſſygycż někdy Štít. ř. 226b. By kto chtěl dovésti, že jsú dsky falſſowany Řádpz. 74.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².