dřevní, dřěvní, adj., stsl. drevьnь pristinus. Samohláska kořenná je vlastně -e-, ale záhy vyvíjí se -ě-; význam původní byl někdejší, dávný, bývalý, předešlý, einstig, vorig, ale změnil se záhy v komparativní dřívější, früher; vše jako při adv. dřéve, dřieve, v. t., z něhož toto adj. jest utvořeno. V příkladech skutečných mnohdy význam obojí, někdejší atd. i dřívější, dobrý smysl dává. — Tu (v Babyloně) sě kdas obři sebrali, když sú sě potopy báli, věži činiti počechu, na nížto býti chtěchu, ač by sě kdy bóh rozhněval i poslal na svět drzyewny přieval AlxV. 638, někdejší, kdysi bývalou potopu. Potoči král (Alexander) posly svoje do Damaska, vzkazuje jim (obyvatelům) tu řeč zvěstú…, ač j’ho králem přijmú míle i chtie sě jemu poddati, ž’ dá jim při všie čsti ostati, i při všem jich drzewnyem právě jě i jich děti ostavě AlxH. 6, 38, při právě bývalém, jaké měli dotud. Když (koho) poženú odtad, s ňehož sě kázal sehnati sbožie, a je proto póhon prošel, ač i tu panie ženy jeho nenie, že sě nemóž tiem odpierati, by s ženú tu neseděl, proto že tiem na drewnyem (sic) póhoně neotepřěl Rožmb. 42, na předešlém půhoně. Ktož byl počal býti plachý, ten (po napomenutí Aristandrově) přěsta všie své drzyewnye ṙěči AlxV. 2432, nemluvil již tak, jako dříve; v dṙewniey řěči slyšeli smy Kruml. 5a, v řeči předešlé, dřívější; (já) navráci se k dṙewni řeči ŠtítBud. 23; řeči drzewnye priores Pror. Isa. 36, 28, řeči prvnější Bible 1857 tamt.; w dṙewniem rozdělení slyšěchom Kruml. 16a, v předešlém oddíle; k některým drzyewnym otázkám t. 397a. Na knihách drzyewnych in primo volumine Pror. Jer. 36, 28. Na drziewnye miesto ad priorem locum Ol. Ex. 14, 27, na drzyewnye miesto Mus. tamt., k prvnímu místu Bible 1857 tamt.; nerostla-li by trudovatina mimo drzewnye miesto po kóži MamA. 27a, mimo místo, kde dosud byla. Od drzewnich dnóv a diebus pristinis Pernšt. Isa. 23, 7, od dávných dnů Bible 1857 tamt.; drzewnem letye GalDl. lb. Zda vzpomínáš onu chvíliu, juž s’ s drsewnym mužem jmievala Jid. 167, s předešlým mužem; dvě dceři, ješto Gallikanus z drziewny ženú jměl Pass. 282. Při drziewnyem ciesaři Pass. 283, předešlém; drziewnyeho ciesařě t. 427; k dědici drziewnyemu ad possessorem pristinum Ol. Lev. 25, 28, k vladaři prvnímu Bible 1857 tamt.; za drewnyeho opata Rožmb. 138, předešlého; k držewnijm svatým RokycKl. 62a. Drziewnych nenie pamět priorum Ol. Kaz. 1, 11, předešlých věcí Bible 1857 tamt.; drzyewnye věci priora Pror. Isa. 41, 22, předešlé věci Bible 1857 tamt. Švec počě krychle metati, chtě na krčmáři vyjhrati… a řka: Ženo…, prvé než tři krošě ztraci, až drziewnye tři všě navráci Hrad. 125a, dřívější (propité) tři kroše. On (švec ženě) vece: Počakaj málo, ješče ť mi pět krošiev ostalo; neb tu pět k ňemu (krčmáři) provrhu, nebo drziewnych osm vyvrhu t. 125b, dřívějších (prohraných) osm krošů. V té svátosti (křtu) všickni hřieši drzewny budú odpuštěni Štít. uč. 17b, hříchové ze života předešlého, dřívější; drzyewnych hřiechóv Modl. 46b; vzdalovati sě ot svých drzyewnych nešlechetností Modl. 40b, někdejších, bývalých, dřívějších; mé drzyewnye vetchosti t. 46b. Zkazil s’ svój drzewny život Alb. 104a. Vracoval nemocné drziewniemu zdraví pristinae sanitati SekvE. 33b. — Při významu dávný, předešlý atp. jest i kompt. dřevnější, dřěvnější: drzyewnyeyſſych časóv Pulk. 85a, tento žalm přísluší k drzyewnyeyſyemu ŽPod. 40 (v nápise).

dřevní, dřěvní adj. předešlý: v dřevniej neděli minulou neděli; někdejší, bývalý, dávný, starý

dřevní (dřívní) adj. = předešlý, bývalý, někdejší, dřívější, dříve řečený