dále, dál, -e, novotv. -i, fem., dalekost, vzdálenost, Weite, Entfernung; stsl. dalja longinquitas. — Přijedú třie králi velmi z přěveliké dali Hrad. 68a, velmi z veliké dali t. 68b, z veliké dali t. 120b; (súdcě) změřě dali všěch měst spatia omnium civitatum Ol. Deut. 21, 2, daly Mus. tamt.; jeho dna, jeho daly, jeho blíži, jeho úhluov i okrúhlosti Kat. v. 1851; (císař) rozesla posly do všěch dal t. v. 155, ciesař rozesla ve všě daly posly t. v. 1447. — vz-dáľu, vz-dáli a z toho vz-dál, vz-dálí a z-dál- = na vzdálenost, daleko, weit, entfernt: Za několik mil wzdal Pass. 282; což jich (králův) bylo bliz i wzdaly Kat. v. 4; sěde ottavad vzdal sedit e regione procul Lit. Gen. 21, 16, ottavad wzdaal Mus. tamt.; jakožto nebe od země z dali (jest) Kruml. 128b; bieše Bethania wzdal pólpátanádste honóv Krist. 73b; (Betlém) jest wz dal ot Jerusaléma pět mil t. 17b; cěsta z Nazareta do Egypta jest wzdal dvanádste dní t. 28a; jenž (město Kúnice) viec nežli za míli odtad (od Ludomíře) wzdaly jest Pulk. 127a; wz dali dva tisíce loket Ol. Jos. 3, 4; zajíti zdali jednoho dne spatio t. Jos. 10, 13; wzdal šestdesát honóv t. 2. Mach. 12, 9; zdali honóv šestdesát Koř. Luk. 24, 13; dvě stě loket od břehu biechu wzdal OpMus. 100a; sedmi honóv wzdali stojí kostel Mand. 33b; (zavaž raněný úd) tak, aby od jednoho uvázanie bylo druhé na prst wz dali Sal. 346; wzdálij VelKal. 79 a j., místo wzdálj tři dni cesty Br. Gen. 33, 26 a j.; tisíc mil wzdale Vít. 6b (rým: skalé), s koncovkou podle jiných adverbií -e, -ě.

dále adv. kompt., v. daleko.

daleko, jmenné adj. neutr., das Weite, Ferne; k adj. daleký. — Z daleka stachu de longe steterunt ŽKlem. 37, 12, ŽWittb. tamt., z daleka e longe ŽGloss. 137, 6, (Jidáš) je stlal svú věc zdaleca Jid. 29, do daleka in longinquum MamA. 26b, (bóh) v dalece neslyší HusE. 1, 19. — Akk. daleko a lok. dalecě ve význ. adverb. weit, entfernt: zašel si daleko longe ŽWittb. 9, 1 (22); i na moři daleko longe ŽKlem. 64, 6, daleko ot mého zdravie longe a salute t. 21, 2; velmi daleko jest mysl ot boha Alb. 60b; (Alexander) již byl vtáhl daleko v zemi AlxV. 935; (modla) v jednom dubě sedieše v téj zemi velmi daleko t. 2171; daleko longe Túl. 92b; přieliš daleczye sem ot tebe otšel Modl. 78a; ktož toho nejsú pílni, dalecze zacházejí, nečiniec sobě svátka z svátku Štít. ř. 200b; ale dalecze od nich (Marie od prorokův) jest oddělena OpMus. 62a; on zle ji choval (maršálek svěřenou dceru císařovu) tak dalecze, až všecku krásu ztratila in tantum GestaKl. 20. Při kompt.: (groš) teď opět jest daleko horſſí ŠtítMus. 44a, mnohem horší; ta dva (panovníci v Asii) mají daleko wiecze zemí než všichni jiní césaři MandStrah. 27b; tak jsú daleczye šlechetnější (darové duchovní), jakožto nebe od země zdáli (jest) Kruml. 128b. — Kompt. dalše: z dalſſe nemohli byšte viděti procul Lit. Jos. 3, 4 a Ol. tamt. Adverb. dále: čím dale v řěku brdieše, tiem sě vždy voda výše prýščila Pass. 360; juž nemóžem dale AlxBM. 3, 18; otkudž viec nemohli dale mdlobú pro veliké rány AlxM. 5, 1; po těch (rytířích starých) stáchu málem dale jinošě AlxV. 343, málem dale AlxH. 2, 25; mysl daale vidí Štít. ř. 204b, abychom šli daale od stvořenie k stvořiteli t. 222a, sbožný uteče daale t. 117b; aby (mysl) nebeské tajenstvie šíře a dale mohla viděti Alb. 86a; nemohl se daale od pláče zdržeti KřižB. 93b; jakož se o tom daale tuto vypravovati bude t. 75a; zajtra aneb naydal této neděle Kruml. 343a; — zda by (čert člověka) zavedl dalez dalez Štít. uč. 110b t. j. dálež dálež, dál a dál; (mysl) vieže sě zlým obyčejem, dależ dależ ponenáhlu zacházejíc ŠtítMus. 77a; ktož v hřiech upadne, toho hřiech obvazuje dależ dależ zlým obyčejem t. 77b; s chutí dívá sě jie (člověk pravdě) a dalez dalez žádá poznati ŠtítVyš. 77b.

dále, dál, -ě f. dálka, vzdálenost; rozesla posly do všěch dál: vz-dál, vz-dáli; vz-dálu, z-dál, z-dáli na dálku, daleko (v. též vzdál)

dále adv. dále, dál; dálež dálež dál a dál

dále f. = dálka; vz - dál(i) = daleko, do dálky