dráček, -čka, demin. z drak: odraczek (sic) draconius Prešp. 398 v kap. Clauda monstra, Rozk. 813; strojené.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
