|
|
|
drahý adj. 1. drahý, nákladný, stojící mnoho peněz 2. býti drah (o něčem) stát (kolik peněz), mít hodnotu 3. drahý, cenný, vzácný‚ mající velkou hodnotu n. význam; drahý kámen drahokam 4. (o místě, období) vyznačující se drahotou 5. expr. (o člověku, Bohu) drahý, milý, milovaný Sr. přědrahý Autor: Jana Zdeňková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024). 
drahý, adj., theuer, lieb; kompt. tvaru jmenného draží, tv. složeného dražší; stsl. dragъ pretiosus; z psl. dorgъ. — Kámen drahi lapidem pretiosum ŽKlem. 18, 11, kámen drahy ŽWittb. tamt., ŽPod. tamt.; nalit drah kámen bieše a v té skále svrchu tčieše Baw. 245; drahe kamenie Hrad. 142a, drahe kamenie z Indie AlxV. 625, po drahem kamení AlxH. 3, 2. Všecko sbožie naydrayſſie Kruml. 354, t. j. najdrajšie z -dražšie; naydrayſſí poklad t. 427a, též. Odnesše naydrażẛie orudie asportatis pretiosissimis vasis Kladr. 2. Par. 36, 10. Krzno nebo komži drahu AlxV. 1878; drahe masti Mast. 24. Šalomún drazſe božie dary (pravieše) a řka atd. Alb. 23a, t. j. dražše (plur. akk.), drazſſie sú AlbB. (na místě stejném). Komuž po slunečném západě vzejde v svéj drahey blesknosti slunce nebeskéj světlosti Kat. v. 3222. draha přietelnice božie! Modl. 174b. Vše sám sobě člověk draží, sám sa nade vše zlato drazy, však pro ňe čest, duši váží AlxV. 627. Múdrost jest drazſy než ižádné sbožie Alb. 23a. Hospodine, drazſe jest tvé kázanie než zlato tamt. (Ctnost) jest draha t. 106a. Nic drazſyeho času nenie t. 71b, dražšího než čas. Každá hodinka jest drazſy, než atd. tamt. draha smrt jeho svatých pretiosa mors ŽKlem. 115, 15, draha jest ſmyrt ŽWittb. tamt. Pro drahe spasenie Ostr. Co jest milozirdye drase AlxH. 5, 34, co je dražší než milosrdenství; co je milosrdie drazye AlxV. 1909 (místa stejná). Toho, což jest drazſſye kúpiti AlbC. 37a. Div, člověče, kak sě trudíš…, pro zbožie svój život vážě i to, což jest velmi drazye, svú duši den za dnem topíš AlxV. 1860. — To ť jsú byla draha leta Pulk. 154b, léta drahosti, drahoty. — Což nad ten počet výše přeběhne, v kterém počtu stálo to obilé, když jest (někdo) zamyslil chovati na draho, to vše lichva bude; …když (někdo) na draho chova, tehdy atd. ŠtítPař. 110b, chovati (obilí) na draho, až bude dražší. Také na draho chovánie tamt. Ktož na draho aneb na lichvy dává Pr. pr. 245. laczyno, draho Prešp. 1308. — Adverb. draho (vlastně jmenný sing. akk. neutr.) a drazě (lok.); kompt. dráže. Ež si ráčil ny stvoriti, velmi draſie vykúpiti Kunh. 147b. Buoh tak drazye nám ráčil vykúpiti tu radost nebesku Alb. 78a; buoh tak drazye ji (radost nebeskou) podává tamt. (Stav panský) má býti v zpanilé mysli, laciného neváže draho, a viece dobré váže draze Štít. uč. 83a, neváže draho, váže dráže. Ež sem radost marnú nestyděl se draazze vážiti nad čest věčnú Štít. ř. 218b. Panny světské, ješto drazze vážie veselé tohoto světa Štít. uč. 36b. Proto úřady zakupujete den ode dne a drazez drazez Štít. uč. 82a, drážež, drážež, = dráž a dráže. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
drahý (jm. kompar. draží) adj. drahý: drahá léta léta drahoty; chovati (obilé) na draho až bude dražší; milý, milovaný; vzácný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|