doučiti, -uču, -učíš, pftiv., do konce vyučiti, zu Ende lehren. — Řemeslu sem se poctivě učil i dovczil KolC. 18la (1589).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².