dotčený adj.
k dotknúti, dotknúti sě
1. čím (rukama) dotknutý, dotčený
2. zmíněný, dotčený, řečený
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).
dotčený, adj.,
berührt; z
dotknúti. — Odpor mezi dotczenymi stranami o nadepsaný kšaft se zběhl
KolCC. 38b (1559).
Srov. nedotčený.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².