desět, desěti, -ieti, numer. card., fem., deset, zehn; psl. desętь. — deſiet dní Pass. 284. deſiet tyuſicz decem milia ŽWittb. 90, 7, deſſiet tiſſiuczow ŽKlem. tamt. Vol wſſyczknu deſſet totam decadem Hod. 88a. V žaltáři deſieti ſtrun in psalterio decachordo ŽWittb. 143, 10, deſeti ſtrun ŽGloss. tamt.; v žaltářiu deſieti ſtrun slavte jemu decem chordarum ŽKlem. 32, 2, o deſſyeti ſtrun ŽWittb. tamt.; w deſeti ſtrun in decachordo ŽGloss. 91, 4. Což viece deſſety hřiven Rožmb. 68. (Alexander) snad možéše tak již jmieti druhé léto po deſety AlxV. 165. W deſieti dnech Pass. 283; deſietmy tuſſyczi decem millibus ŽWittb. 67, 18. — Po deſijeti groších Pr. pr. 250 t. j. desieti; deſýti dnů Br. Jer. 42, 7, deſýti łoktův t. Zach. 5, 2. — Sing. lok. desěte, na-desěte, jest ve výrazích pro 11 až 19 (= 1 na 10… až 9 na 10), někdy i pro 20 (= 10 na 10), zkomolen ve -dcěte, -dcete: jich viec nenie než dwanadcziete Pass. 164 t. j. dva-na-dcěte, ſedm nadcziete let t. 219 (2krát), se dwiema nadcziete voly cum duodecim bobus Ol. Num. 7, 3; cztwrtehonadczete dne quartadecima luna Ol. 3. Esdr. 7, 10, pate nadciete léto Pass. 483; — -dcět, -dcet: gedennadciet Krist. 109a t. j. jeden-na-dcět, gedenacziet undecim Ol. Ex. 26, 7; já vás dwanadciet zvolil Krist. 57b, dwanadczyet kuošuov EvVíd. Jan 6, 12, dwanadczet muží AlxV. 1222, dwanadczet jinochóv Růž. 4., se dwiema nadcziet pannami Pass. 347, druhý nadcziet měsiec mensis duodecimus Ol. Esth. 2, 12, druhy nadczet den Růž. 4; kterého by chtěl bóh voliti druhym nadczet apoštolem Štít. ř. 235b; trzinadcziet let Pass. 166, ve trzechnadczet letech Štít. ř. 49a; cztrnadcziet quatuordecim Ol. Num. 16, 49, viera má cztrnadczet čiestí Alb. 48b, we cztwyrtem nadcziet výkladě Alb. 83a; dní patnadcziet quindecim Koř. Galat. 1, 18, léta patehonadcet anno decimoquinto Ol. 2. Par. 15, 10; synóv ſſeſtnadczet filii sedecim t. 1. Par. 4, 27; ſedmnadczyet decem et septem t. Gen. 47, 28; oſmehonadczet léta anno octavo decimo t. 2. Par. 34, 8; -cět: dwanaciet Koř. Mark. 8, 19; — -dste: dwanadſte dní Krist. 28a, jeden ze dwunadſte t. 57b, trzetyeho na dſte dne t. 23a, cztrnadſte let t. 5b, ke cztyrzcmnadſte letóm t. 5b, patnadſte mil t. 29b, puol pati nadſte mil t. 32b, z pietinadſte loket quindecim Ol. Ex. 38, 14, ſeſtnadzte kněží Pass. 275, oſmnadſte nedělí Řád pz. 70; — dcte: we dwunadczte rodiech per duodecim tribus Ol. Ex. 28, 21, dwyemanadczte jmény t.; dwanaczdte (sic) let Kruml. 80a; trzynadczte chudým Pass. 71, tṙetíenadczte neděle HusPost. 169a, patnadczte páteřóv ML. 14a, patynadczte den quintodecimo die Ol. Ex. 16, 1, ot patehonadczte dne t. Lev. 23, 24, za oſnadczte (sic) let per annos decem et octo t. Súdc. 10, 8, oſmehonadczte léta in octavo decimo anno t. 3. Reg. 15, 1 ; — -cte: dwanaczte apoſtolow Pass. 169, dwanaczte muží AlxH. 2, 14, dwunaczte prorokóv kosti duodecim Lit. Sir. 49, 12, dewiet naczte tovařišóv Pass. 425, (koupil) dewatenaczte kop za cztrnaczte kop KolČČ. 404b(1567); — -ste (-zte): dwanáſte BiblB. Mark. 8, 19, dvanaſte Pulk. 99b, dwanaſte Mand. 33a, w druhem nazte létě Hrad. 72a, cztrnazte let t. 61a, cztrnaſte lodí Mill. 9b, cztwrtynaſte (blázen) Vít. 43a, patnaſte let Pulk. 126a, patnaſte kročejí Mill. 91b, Sſeſtynaſte (blázen) Vít. 43a, ſedmnaſte dní Mill. 5b, Sedmynaſte (blázen) Vít. 43a, w uoſſmynaſte letech Kat. 8, oſmynaſte (blázen) Vít. 43a, dewatenaſte Mand. 88a, Dewatynaſte (blázen) Vít. 43a, deſatynaſte (blázen) tamt.; — -dct: dwanadczt DětJež. 2b, czrwty (sic, m. čtvrtý) nadczt den Růž. 1, patnadczt let Alb. 21b; niekoliknadczt let LupPost. 277a; — -dst: k dwiemanadſt apoſtolom Krist. 57b, po pyetynadſt stupních t. 4b, pod ſedminadſt ŽGloss. str. 172b (vytištěno nesprávně: ſedimnadſt); — -ct: dwanaaczt duodecim Ben. 3. Esdr. 8, 67, dwanacz (sic) košóv EvSeitst. Jan 6, 12, dwyemanaczt rytieřóm Kat. 136, několik naczt zlatých Lobk. 17a t. j. deset a několik; Alexander papež ſedmynaczt Pulk. 64a; — -st (-zt): dwiemanazt mužóm Pass. 347; cztwrtynazt den Hrad. 69a, w dewatych nazt knihách Pass. 392. — K tomu přistupuje někdy skloňovací -i a jest -dcěti, -dcti, -sti atp.: sluh deuiety nadczti decem et novem Ol. 2. Reg. 2, 30, do dwanaczty let ML. 42a, w ſſeſtynadczti letech annorum sedecim Ol. 2. Par. 26, 1, před niekoliko na ſti lety Lobk. 18b. — Ve výrazích pak číslovky řadové přistupuje -ý a jest -dcátý: cztwrtynadczaty den quartadecima die Ol. Num. 9, 3, patynadczati den quintadecima die t. Lev. 23, 6; — -dcětý, -dcetý: od trzyetyeho nadczeteho leta a tertiodecimo anno Pror. Jer. 25, 3, léta oſmehonadczeteho anno octavo decimo Ol. 2. Par. 13, 1; ctrnadcieti den quartadecima die Koř. Skutk. 27, 33; — -dstý: Daniel biskup oſmynadſty PulkR. 136b, od ſſeſteho nadſteho líta Otc. 419a, léto oſmeenadſtee Pror. 81a, léto dewatenadſtee t. 102b, kapitola cztrnadſtaa Pror. Isa., dewatinadſta (sic) kapitola ŠtítBud. 58, cztwrtenadzteho (sic) léta Pass. 335; — -dctý: gedenadczte léto AlxV. 813, w druhemnadcztem měsieci Ol. Ezech. 29, 1, (los) dwanadczty…, trzetinadczti…, cztwrtynadczty…, patynadczty…, ſſeſtynadczty…, sedmynadcti…, oſminadczty…, dewatynadczty Ol. 1. Par. 24, 13-16, w druhemnadcztem měsieci Ol. Ezech. 29, 1, cztwrtynadczty den Ol. Ex. 12, 18, we czztwrtemnadcztem rozdělení Kruml. 21lb, patehonadczteho dne die quintadecima Ol. 1. Mach. 1, 57, oſmanadczta przymluwa (předmluva) Pulk. 24b; -dcstý, kontaminací ze -dctý a -dstý: patynadczſty den Otc. 298b; — -ctý: (los) gedenaczti (sors) undecimaOl. 1. Par. 24, 12, gednaczteho dne Ol. Ezech. 29, 1, dewatynaczta kapitola BrigF. 97; — -stý: kapitola gedenaſtaa, dwanaſtaa, trzinaſtaa, sedmnaſta Pror. Isa., (kapitola) patanaſtaa, ſſeſtanaſta, oſmanaſtaa, dewatanaſtaa tamt., (blázen) gyedenaſty Vít. 42b, (blázen) druhynaſty, trzetynaſty, patynaſty tamt.; we cztwrteemnaſteem létě in quartodecimo anno Pror. Isa. 36, 1; (biskup) u počtě deſati nazti Pass. 328, dvacátý. — Du. nom. akk. desěti jest ve výraze pro 20 (= dvě desítky), dvadesěti, zkomolen snad ve -dsěti v dokladě nedosti jistém v ABoh., kdež psáno: habuimus devadezeti grivny zeleta 35b; napohled plné -desěti, ale poněvadž tu častěji bývá mezi souhláskami nadbytečné -e-, jest i zde čísti nejspíše dva-dsěti. Obměny toho další jsou -dcěti, -dceti, -ceti, -dcet, -cet: gdyž dwadcziety let minu LMar. 15, dwadcziety let nejmě plodu t. 21, Boleslav kostelóv dwadcziethi postavi DalH. 32, dwadczieczi czizuczow AlxH. 2, 29, dwa dczieti let viginti Ol. 3. Reg. 14, 20; za dwadceti stříbrných Br. Gen. 37, 28; za dwaczeti kop KolČČ. 400b (1565), (dlužen) dwaczeti piet grošuov t. 210a (1554); dwadcet a oſm let Háj. 43b, dwadcet a piet jich zabili t. 75b. — Ke dva-dcět atd. přistupuje někdy skloňovací -i a bývá zdloužením -dcíti, -cíti: pieti a dwudczati (sic) loket Ol. 2. Par. 3, 15, na dwaczeti kopách KolČČ. 242b (1556), po dwaczyti pieti kopách tamt. 325a (1562), (dlouhost) dwadcýti loket Br. Ezech. 40, 49 a j. — Du. gen. lok. desátú (n. -atú), zkomolený ve dcátú, jest ve výraze dvú-dcátú: léta… po dwudczatu cztwrteho DalC. 23 = po dvou desítkách čtvrtého, 24ého; léta… po dwudczatu oſmeho t. 30; -cátú: po dwczatu (sic) DalH. 30. — Du. instr. desětma byl ve výrazích pro 21 až 29, když se počítalo jeden-mezi-desětma (= 10 + 1 + 10) atd. Z -mezi-desětma vzniklo tu zkomolené -mezi-dcietma: dwa mezitczietma civitates viginti duae Ol. Jos. 19, 30 (-tcz- m. -dc-), cztyrzymezydczyetma let Kruml. 105b, cztyrzimezydczietma viginti quatuor Ol. Num. 25, 9, David ustanovil cztirzimezidcyetma kněží Pass. 275, i byl tu Petr pietmezidcietma let t. 294, ſſeſt mezi dcietma Pass. 456, oněch starcóv cztyrzmezydczijetma Pror. 158a, ot pietimezidczietma let a viginti quinque annis Ol. Num. 8, 24, kapitol oſmmezitczietma Lit. úvod str. 3; — mezi-cietma: kapitol cztrmeziczietma Lit. úv. str. 3, oſmezyczietma (m. osm-m-) loktóv viginti octo cubitos Ol. Ex. 36, 9; — mezdcietma: trzymezdcietma tisícóv viginti tria milia Koř. 1. Kor. 10, 8, bieše ctrmezdcietma stolic sedilia viginti quatuor t. Zjěv. 4, 4; ten jmá jmieti cztyrzmezdczijetma kop grošuov Pr. pr. 250, přěd cztrmezdcietma let Pass. 154, pietmezdczijetma grošuov Pr. pr. 262, nad ſedmymezdczietma viginti septem Ol. Esth. 13, 1; — mez-cietma: v gedenmezcietma letech cum esset annorum viginti unius Ol. 3. Esdr. 1, 46, druhého mezcietma dne vigesima et secunda die Ol. Judith 2, 1, do trzymezczietma let ad vigesimum tertium annum Ol. 4. Reg. 12, 6, we trzechmezczietma letech viginti trium annorum t. 2. Par. 36, 2, cztirmezczietma viginti quatuor t. 2. Reg. 21, 20, nad cztirzmezczietma tisíci t. 1. Par. 27, 1, pietmezczietma let Kruml. 342a honóv pietmezcyetma stadia viginti quinque Koř. Jan 6, 19, pietmezczyetma let Ben. 3. Reg. 22, 42, w pietimezczietma letech Ol. 2. Par. 25, 1, nad ſedmezcietma super viginti septem t. Esth. 1, 1, oſmmezczietma synóv viginti octo filios t. 2. Par. 11, 21; — mez-cétma: cztyrmezczetma KabK. 3a; — mez-cítma: dwamezcýtma tiſýcův Br. Num. 26, 14, třimezcýtma tiſýců t. 26, 62, cžtyrmezcýtma let Háj. 28a, pietmezczythma kop KolČČ. 3a (1547); — medcietma: dwametczyetma let Ben. Súdc. 10, 3; — mecítma: dwamecýtma tiſýců Br. Num. 3, 9 a j. — Ve výrazích pro číslovky řadové bývá -mý za -ma: w gednom mezcietmem letě viginti et unius anni erat Ol. 2. Par. 36, 11; (los) prwymezczietmy sors vigesima prima t. 1. Par. 25, 28, druhymezczietmy t. 25, 29, trzetimezczietmy t. 25, 30, czztwrtymezczietmy t. 25, 31; trzetimezczietmy den die vigesimo tertio Ol. 2. Par. 7, 10. — Plur. nom. akk. desěti jest ve výrazích pro 30 a 40 (= tři desítky a čtyři desítky), zkomolen ve -dcěti, -dceti: (židé) trzidczieti oběcěchu peněz Hrad. 74b, (Jidáš) káza sobě trzidczyeti peněz dáti t. 78b, (Alexander) hna trzidczieczi mil dne jednoho AlxH. 9, 20, Trſidcziety dnóv odpočívav AlxB. 7, 24, cztirzi dcieti let obráncě sem byl národu tomuto quadraginta annis ŽKlem. 94, 10, cztyrzydczyety dní a cztyrzydczyety nocí Alb. 33a, (postil se) ctirydcieti dní a ctiridcieti nocí Koř. Mat. 4, 2; (Alexander) jmějieše tyſyczow trzydczety AlxV. 395, (Darius) jmějieše lida pěšieho dwakrat tyſſyczew trzydczety t. 1267, Kristus posti sě dní cztyrzydczety Štít. ř. 125a, (Abdon) měl cżtyrżydczeti synuov a trzydczeti vnúčat Ben. 12, 14, za trzidczeti kop KolČČ. 430b (1574), (přijal) cztyrzidczeti kop t. 125b (1550), bylo duší třidceti a tři Br. Gen. 46, 15, vyplnilo se čtyřidceti dní t. 50, 3; — -dcet: (koupil) trzidczet záhonuo KolČČ. 134 (1550). — Ke -dcet atd. přistupuje tu někdy skloňovací -i a bývá zdloužením a zúžením -dcíti: (síň) čtyřidcýti loket z délí a třidcýti zšíří Br. Ezech. 46, 22, (dlouhost byla) čtyřidcýti loket t. 41, 2, we čtyřidcýti letech t. Gen. 25, 20. — Plur. gen. desát je ve výrazích pro 50, 60… až 90 (= pět desítek atd.): u patdeſat žalmiech Alb. 67b, paddeſat kročějí Pass. 471, padeſat Ol. 2. Par. 1, 17, ſſeſtdeſat Ol. 2. Mach. 12, 9, ſſedeſat t. 2. Esdr. 7, 14, ſedmdeſat AlxV. 655, ſedmdeſaat let Pror. 16a, oſſmdeſſat let Hrad. 70b, dewatdeſat Krist. 61b, dewaddeſat Pulk. 65a, dewadeſat let Ol. 1. Reg. 4, 15; zkomolen ve -dcát, když první člen výrazu takového je skloněn: do pietidczat ad quinquaginta Ol. 1. Par. 8, 40 (= do pětky desítek), po pietydczat dnech t. Gen. 8, 3, by nebyl stár let pyetydczat nebo ſeſtydczat AlxV. 386 sl., w ſſeſtidczat Ol. Lev. 27, 7 (= v šestce desítek), jeden z ſedmidczat učenníkóv Pass. 335, zbitie ſedmidczat mužóv septuaginta Ol. Súdc. 9, 24, do oſmydczat let Štít. uč. 50a, léta po dewyetydczat šestého DalC. 32, w deuietidczat letech nonaginta Ol. Gen. 17, 1; a také v gen. tří-dcát (= tří desítek), čtyřídcát, čtyř-dcát: ote trzidczat let a triginta annis Ol. Num. 4, 23, těch cztirzidczat dní Krist. 107b, plamen cztyrzydczat loket Kat. v. 2912, puost dní cztyrzdczat Štít. ř. 162a, t. 125a; — odtud přejímá se pak -dcát také k jiným pádům těchto výrazů: we trzidczat letech Krist. 32a, we trzech dczat letech t. 36b, po trzech dczat dnech Pass. 253, přěde trzmi dczat lety t. 64, se cżtyrzmidczat podstavky cum quadraginta basibus Ol. Ex. 36, 24 atp.; a také do výrazu pro 20: we dwudczat letech Ol. 2. Par. 28, 1 (m. ve dvú dcátú), se dwudczat člověky t. 2. Reg. 3, 20 (m. se dvěma desětma); a k číslovkám řadovým: do ſſeſtehodczat léta ad sexagesimum annum Ol. Lev. 27, 3, do léta pateho dczat ad annum quinquagesimum t. Num. 4, 35. — K -desát přistupuje jednak -e (podle -ná-dste atd.): ſedmdefate palm Ol. Ex. 15, 27, padeſate kop KolA. 1511, t. 1516, padeſate łoket Br. Ezech. 40, 15, sſedeſate kop KolA. 1514, za dewadeſate kop KolB. 1519, za woſmdeſate kop KolČČ. 397a (1566), ſedmdeſate let Br. Jer. 25, 11; jednak skloňovací -i: w ſſeſtdeſati letech Ol. Gen. 5, 15, w oſmideſati letech t. 16, 16, nad dewaddeſati Koř. Mat. 18, 13, osmi a ſedmdesati loket Mand. 32a. — Plur. lok. desětech je zkomolen ve -dcětech, -dcietech, -dcetech, -dcítech: po trzechdczietech (let) Pulk. 24b (= po třech desítkách), léta… po trzech dczyetech osmého DalC. 43, po třech dcítech DalJ. 43 var. Ješ., léta po trzech dczyetech čtvrtého DalC. 64; we cztyrzechdczetech Ol. Jos. 5, 5, we cztyrzidczetech letech per quadraginta t. 5, 6 (m. čtyřech dcetech), we cztyrzedczytech ML. 39b (m. čtyřech dcítech).

desět, -ěti, -ieti (gen. pl. desát, dsát, dcát) čísl. f. deset, desítka: všeckna desět všech deset, celá desítka