|
|
|
dalecě adv., komp. dále k daleký, daleko n. 1. (kam) daleko, do daleka, do velké vzdálenosti 2. (kde) daleko, v dálce, v dáli, na vzdáleném místě 3. dávno, před dlouhou dobou 4. (o vyjadřování ap.) vzdáleně, přibližně, nepřesně 5. velice, velmi, velkou měrou, značně, „tak dalece“ tou měrou, tak hodně; u komp. daleko, mnohem Sr. daleko adv., dále adv., podál Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024). 
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
daleko, jmenné adj. neutr., das Weite, Ferne; k adj. daleký. — Z daleka stachu de longe steterunt ŽKlem. 37, 12, ŽWittb. tamt., z daleka e longe ŽGloss. 137, 6, (Jidáš) je stlal svú věc zdaleca Jid. 29, do daleka in longinquum MamA. 26b, (bóh) v dalece neslyší HusE. 1, 19. — Akk. daleko a lok. dalecě ve význ. adverb. weit, entfernt: zašel si daleko longe ŽWittb. 9, 1 (22); i na moři daleko longe ŽKlem. 64, 6, daleko ot mého zdravie longe a salute t. 21, 2; velmi daleko jest mysl ot boha Alb. 60b; (Alexander) již byl vtáhl daleko v zemi AlxV. 935; (modla) v jednom dubě sedieše v téj zemi velmi daleko t. 2171; daleko longe Túl. 92b; přieliš daleczye sem ot tebe otšel Modl. 78a; ktož toho nejsú pílni, dalecze zacházejí, nečiniec sobě svátka z svátku Štít. ř. 200b; ale dalecze od nich (Marie od prorokův) jest oddělena OpMus. 62a; on zle ji choval (maršálek svěřenou dceru císařovu) tak dalecze, až všecku krásu ztratila in tantum GestaKl. 20. Při kompt.: (groš) teď opět jest daleko horſſí ŠtítMus. 44a, mnohem horší; ta dva (panovníci v Asii) mají daleko wiecze zemí než všichni jiní césaři MandStrah. 27b; tak jsú daleczye šlechetnější (darové duchovní), jakožto nebe od země zdáli (jest) Kruml. 128b. — Kompt. dalše: z dalſſe nemohli byšte viděti procul Lit. Jos. 3, 4 a Ol. tamt. Adverb. dále: čím dale v řěku brdieše, tiem sě vždy voda výše prýščila Pass. 360; juž nemóžem dale AlxBM. 3, 18; otkudž viec nemohli dale mdlobú pro veliké rány AlxM. 5, 1; po těch (rytířích starých) stáchu málem dale jinošě AlxV. 343, málem dale AlxH. 2, 25; mysl daale vidí Štít. ř. 204b, abychom šli daale od stvořenie k stvořiteli t. 222a, sbožný uteče daale t. 117b; aby (mysl) nebeské tajenstvie šíře a dale mohla viděti Alb. 86a; nemohl se daale od pláče zdržeti KřižB. 93b; jakož se o tom daale tuto vypravovati bude t. 75a; zajtra aneb naydal této neděle Kruml. 343a; — zda by (čert člověka) zavedl dalez dalez Štít. uč. 110b t. j. dálež dálež, dál a dál; (mysl) vieže sě zlým obyčejem, dależ dależ ponenáhlu zacházejíc ŠtítMus. 77a; ktož v hřiech upadne, toho hřiech obvazuje dależ dależ zlým obyčejem t. 77b; s chutí dívá sě jie (člověk pravdě) a dalez dalez žádá poznati ŠtítVyš. 77b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|