cpáti, -aju, -á ipf.
1. co v co cpát něco do něčeho, silou plnit něco něčím, co (jídlo) „cpáti v usta“ expr. hltavě jíst
2. co, koho kam tlačit, silou strkat
3. co ot sebe silou odstrkovat
4. co (vinu) na koho svalovat, svádět něco na někoho
5. co (vlastnost) na koho připisovat někomu, zvl. neoprávněně
Etymologie nejednoznačná, sr. Machek, Etym. slov.² a Rejzek, Český etym. slov. s. v.
Ojed. dolož. ve SlovKlem za lat. centrare (sr. SSL s. v.)
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024).
cpáti, -aju, -áš, impftiv., strkati, schieben, stossen, stopfen; z cьp-, srov. iterat. za-cípati. — Ješto vždy v sě czpagí krmi na krmi ŠtítMus. 64b, ješto vždy cpagy krmi na krmi ŠtítOp. 34b. Cizie vlasy na se czpaty Štít. uč. 54b. Když na sě czpate hlúpých tvaří obrazy Otc. 9a Kto ohyzdu na tě czpa t. 262a; což jistě neviem, toho na ně (na Řeky) nechci cpáti HusE. 1, 49; (diábel) cpá na boha vinu t. 1, 88, cpáti, strkati, sváděti vinu na koho; proč křivě na ně vinu czpaſs GestBř. 24b; každý hřiech svój na jiného cpa, jako Adam hřiech svój cpal na Evu a Eva na hada Hug. 332; lidé cpají hřiechy své na dobrotu božskú HusE. 1, 88; (vlk) poče žalovati, zřejmý krádež na ni (na lišku) cpáti Baw. 87. (Židé) vždy na pána Ježíše zlost czpali Rokyc. 151a, zlé jednáni jemu přičítali. Každý od sebe čest czpaſſe Vít. 37b, čest odstrkoval, odmítal.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
cpáti, -aju, -áš ned. cpát, strkat, vmačkávat; svádět vinu na někoho, křivě obviňovat: což jistě neviem, toho na ně nechci cpáti; vždy na Pána Ježíše zlost cpali přisuzovali mu zlé jednání
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
cpáti nedok. (co na koho) = strkati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.