cierkvicě, -ě f.
též cěrekvicě, -ě f.
k cierkev
kostelík, malý kostel, zvl. dřevěný
Jen CestMand. – Též vl. jm. místní
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 29. 3. 2024).
cierkvicě, cěrekvicě, crkvicě, -ě, fem., demin. z cierkev, crkev. — Jm. místní: Nova Czierkwicz UrbPr. 1379; in Czirkwicz tamt., de Czyrqwicz TomZ. 1412 st 135; z Cyrekwicze KolB. 103b (1522); in Nova Czrkwicz. TomZ. 1413 st 196.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
cierkvicě, cěrekvicě, crkvicě, -ě f. kostelík
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
cierkvicě f. = kostelík
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.