chlebec, -bcě m.
k chléb
1. chlebíček, malý „chléb“ 1
2. expr. obživa, strava
3. přěsný chlebec menší nekvašený chléb, „přěsnicě“ 1 ( fig.)
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 9. 12. 2024).
chlebec, -bcě, masc., demin. z chléb: oni (pacholci a děvky) bojiece sě chlebce ztratiti i opustie slovo božie HusE. 1, 353.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
chlebec, -bcě m. chlebíček
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
chlebec m. (zdrobnělé z
chléb) =
chlebíček Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.