běhoměsiec, -ě m.
k běh a měsiec
astr. období, při němž Měsíc při oběhu Země projde všemi fázemi, lunace
Jen v Slov za lat. lunatio
Autor: Kateřina Voleková, Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
běhoměsiec, -ě, masc.: biehomieſiecz lunatio (menstruus lunae cursus DC.); strojené.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².