borák, -a/-u m.
borág, -a/-u m.
dolož. též burák, -a/-u m.
k lat. borago
brutnák lékařský, volský jazyk (lid.)
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024).
borák, borág, -a, -u, rostl., z lat. borago, Herzblume Jg. Vezmi borak Chir. 216b, borak má listie chlupaté LékA. 117b; borak SlovA., HerbKřišť., LékB. 108b, ApatFr.30a, RostlF. 10b; borag borago RostlC. 108b, RostlD. 89b, t. 65a. — Adj. -ový borákový, borágový: borakowe listie ApatFr. 109a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².