|
|
|
břěskev, -kve f. též břěskva, -y f. též břěskvě, -ě f. pozd. též broskev², -kve f. sr. psl. *bersky a lat. persica 1. broskvoň, ovocný strom s peckovitými plody 2. broskev, peckovitý plod K podobě břěskev, broskev sr. V. Šmilauer, NŘ 26, 1942, 171 a V. Boček, Studie k nejstarším romanismům ve slovanských jazycích, 2010, s. 136–142. Sr. broskev¹ Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 16. 9. 2024). 
břěskev, -kve, fem., Pfirsich; pův. brêsky, brêskъvь, z lat. persicus, persica (obé fem.); vedle toho také břěskva, -y, a břěskvě, -ě. — brzyeſkew persicus Vít. 95a, brzeſkew též Prešp. 600 a Rozk. 1129; brzeſkew persica ApatFr. 5a; brzeſkwa persicus Boh. min. 22a; brzyeſkwye persica Rozk. 1204, brzeſkve též Prešp. 634, bṙeſkwe též SlovA. , brzeſkwe HerbKřišť; deset mis břeskví Let. 641; brzeſkew *sadugara Prešp. 600, wrzyeſkew *sadugala Rozk. 1131. — Vedle toho bylo broskev pův. brosky, broskъvь z lat. brassica = zelí atd.; ale význam tento zanikl a broskev n. broskvě je již v době staré totéž co břěskev: broſkew Otc. 286a, broſkwye persicus BohFl. 23b. Stejné zmatení a splynutí stalo se v pol. brzoskiew (z brêsk-) a broskiew, ale význam opanoval druhý, obé = Kraut, Kohl, srov. Mikl. Etym. Wtb. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
břěskev, -kve f. broskev Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
břěskev f. = broskev Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|