Polska, -y f., Polsko, -a n.; k polský¹
Polsko (jm. země): z polſky sto vóz zvonóv vyvezú DalC 43,29; vše polſko zhubichu [Tataři] t. 82,29; kterak sú umučeni [sv. bratří] v polſſtye PulkLobk 89, pod. PulkB 82; ta země nazvána jest polſko od veliké rovně polské PulkB 3 Polonia; vojsko…z Polſky, z Čech…, z Švábóv Budyš 14b; Lužická země, Slezy, polſko ŽídSpráv 296; do Polsky jedú [Poláci] ArchČ 8,53 (1471). – Sr. Polenín 2