neróda, -y, masc., člověk tvrdošíjný, zarputilý, nč. dial. nerůda; k neroditi. — neroda nebula (sic m. nebulo) SlovK. 66a. — Srov. neródcě, neródnicě, neródný, nerodstvie. — Neróda, jm. osobní: Neroda NekrP.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Neróda, -y m.; k neródný
jm. osob.: Neroda NekrPodl 404
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.