Krch proprium
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 21. 3. 2023).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krchý, adj., levý, link. — Toliko levé ruky užíval, byl krchý Br. Jg.; krchá ruka Vel. Jg., krch tamt. — Tvar jmenný krch je trvám také v příjm. Krch: Kyrch TomZ. 1383 n 97, Václav Krch UrbHrad. 21. — Srov. krchmo a kršně, kršňavý.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².