Vavřinec Benedikt z Nudožer

Laurentius, Vavrinec, Laurenc; Benedictus Nudozierinus, Benedikt Nudožerský, Nedožerský, z Nedožier, z Nedožer

16°

Tištěná mluvnice z pražského intelektuálního prostředí před Bílou horou. Její autor, hornouherský rodák, Slovák Vavřinec Benedikt z Nudožer (1555–1615) studoval na Moravě a postupně přišel do Prahy. Brzy po vydání gramatiky zahájil univerzitní dráhu. Latinsky psanou mluvnici rozdělil do dvou knih (tvarosloví a syntax) — inspiroval se v latinské gramatice Petra Rama a převzal filozofovu zálibu v dichotomickém dělení vykládané látky.

Po dedikační předmluvě (l. IIr až VIIIr), která je žánrově označena jako epistola, dopis, následuje latinská časoměrná báseň — elegická disticha jsou stylizována jako sdělení knihy o sobě samotné (l. VIIIv).

Kniha I (de etymologia) zabírá většinu výkladu a věnuje se tvarosloví jednotlivých „částí řeči“ (slovních druhů): fol. B1r (l. [1]r) až L3r (l. 75r).

Kniha II (de syntaxi) je stručnější a pojednává o shodě (convenientia) a řízenosti (rectio) jednotlivých slovních druhů: fol. L3v (l. 75v) až N8v (l. 96v). Takovéto pojetí syntaxe bude mít ještě mnohem později například DobLehr1809; text syntaxe je ilustrován, stejně jako bude u Dobrovského, mnoha příklady z českého překladu bible. Kapitola o interpunkci (95v až 96v) je prakticky doslovně, jen s drobným doplňkem, převzata z ramovské předlohy (edice pasáže s komentářem Ondřeje Koupila Rinas, Koupil a Tichák 2023: 97–100).

Na mluvnici Benedikta z Nudožer navázal o několik desetiletí později jezuita Jan Drachovius (DrachGram1660).

Jména dělil autor na stejno- a nestejnoslabičná, v druhém kroku pak podle rodu atd. U sloves uvedl obvyklé 3 konjugace podle zakončení 1. os. sg. ind. praes. act. Rozlišováním prézentního a futurálního tématu přispěl k poznání českého slovesného vidu.

Mluvnice je pečlivě vytištěna antikvou s vyznačovací polokurzivou, pro české příklady je použito fraktury. Učený autor zařadil do mluvnice i tisk alfabetou (některé termíny) a hebrejskými literami.

• Nechutová, Jana, Šlosar, Dušan, a Večerka, Radoslav. Čítanka ze slovanské jazykovědy v českých zemích. Brno: Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 1982, s. 98–103 (s českým překladem Jany Nechutové).
• [Benedikt z Nudožer, Vavřinec] Vavřinec Benedikt Nudožerinus o adverbiu. Přel. F. Outrata. Čeština doma a ve světě, 1999, roč. 7, s. 150–154. Číslo je ve formátu PDF dostupné z WWW: <viz zde>
• Benedikt z Nudožer, Vavřinec. Grammaticae Bohemicae, ad leges naturalis methodi conformatae, et notis numerisque illustratae ac distinctae, libri duo. Ed. N. S. Smith. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta; Tilia, 1999.
• Benedictus Nudozierinus, Laurentius. Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo. Praha, 1603. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 F 9), dostupná z WWW: <viz zde>
• Benedictus Nudozierinus, Laurentius. Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo. Praha, 1603. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 G 202), dostupná z WWW: <viz zde>
• Benedictus Nudozierinus, Laurentius. Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo. Praha, 1603. Fotokopie tisku Knihovny Národního muzea, Praha, sign.26 E 21, dostupné z WWW: <viz zde>

• Buzássyová, Ľudmila. The ‘phonetic complex’ in Renaissance Latin grammar: Petrus Ramus’s dichotomies and their reflections in two vernacular grammatical texts. Graeco-Latina Brunensia, 2016, roč. 21, č. 2, s. 81–98. Dostupné z WWW: <viz zde>
• Hendrich, Josef. Pierre de la Ramée a gramatika Vavřince Benedikta z Nedožer. Bratislava, 1930, roč. 4, s. 365–370.
• Jóna, Eugen. Podiel slovenských gramatikov na rozvoji českej gramatickej literatúry (V. Benedikti z Nedožier, P. Doležal). In J. Porák (ed.). Starší české, slovenské a slovanské mluvnice. Praha: Univerzita Karlova, 1985 [= Práce z dějin slavistiky X], s. 107–124.
• Kollárik, Oto. Vavrinec Benedikt Nedožerský. Martin: Matica slovenská, 1965 [= Jubileá].
• Kollárik, Oto. Laurenc Benedikt Nudožerský. Biografické štúdie, 1978, roč. 7, s. 131–148. Přepis ve formátu PDF dostupný z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Grammatykáři: jazyková a kulturní reflexe češtiny 1533–1672. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2015, s. 109–117.
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 47 (č. 17/01).
• Novák, Jan Václav. O Gramatice české M. Vavřince Benedikta z Nudožer (vyd. r. 1603). Časopis Musea království Českého, 1888, roč. 62, s. 360–369.
• Outrata, Filip. Vavřinec Benedikt Nudožerský jako typ humanistického vzdělance. Acta Universitatis Carolinae — Historia Universitatis Carolinae Pragensis, 2002, roč. 42, č. 1–2, s. 59–74.
• Pumprla, Václav. Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století. Praha: Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 97–99.
• Rinas, Karsten, Ondřej Koupil a Viktor Tichák. Česká interpunkce v evropských dějinách: reflexe, nauky, teorie. Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2023.
• Smith, Nancy Susan. Introduction. In Benedikt z Nudožer 1999: I–XXI.
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 195n. (Dačický Jiří Jakubův) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>