O ženitbě[1]Bylo přihlédnuto k následujícím edicím: Z. Tichá: Veršované skladby Neuberského sborníku, Praha 1960, A. Grund: Boccacciovské rozprávky, Praha 1950
[…]text doplněný editorem[2]4 prázdné listy
chtěl liť jest mne jedno bíti
a nic lepšieho mi nečiniti,
zvlášť co by bylo manželského.
Nebyla bych já věčně teho,
a kdybych to byla věděla,
že bych s ním takové hody míti měla!
Avšak v to jinak trefíme,
že vždy lotra starého omámíme
a musí vida neviděti –
tu budem svého tak hleděti.
Když chce pak mne darmo bíti,
musíť, věru, potom oč míti!
A byť se měl o to starec spadati[a]spadati] ſpad[3]-ati utrženo,
chciť toho na něm hledati[b]hledati] hled[4]-ati utrženo.
Buduť jemu pěkně vymlúvati[c]vymlúvati] w[5]-ymlúvati utrženo
ale […]text doplněný editorem[6]dolní třetina listu utržena
[1v]číslo strany rukopisu[„]text doplněný editoremvěřím, že se nerozpačieš,
buduť já k vuoli, když ty ráčíš!“
A byť nynie hospodář chtěl přijíti,
jak přijde, budem se vaditi:
„Dávaj ty mně viny a já tobě,
zhodíma v tom dobře sobě!“
Uzříma, jakť mi odpustí ochotně,
jedneť sednu před ním smutně
i budu jemu žalovati,
že si ty mne chtěl trestati.
A což viec bude, to uslyšíš[d]uslyšíš] vſlyſſieſs.
Viem, že se přimluviti umieš,
což[e]což] z[7]utrženo bude zvlášť potřebí k tomu,
[kdy]text doplněný editorem[8]utrženo bude jedno hospodář v domu
[…]text doplněný editorem[9]utrženo kuchařka po hospodáře
[…]text doplněný editorem[10]chybějící text, dolní třetina listu utržena, do restaurovaného (r. 1986) rkp doplněna prázdná folia 1 bis r – 1 quater v
[2r]číslo strany rukopisua činí často dobře toho,
než by jí dal statku mnoho.
Však se jí srdéčko raduje,
když jí dobře mouku zpytluje.
Ale když starý pojme mladú,
tenť má jistě hotovú svádu,
když jediné se chce vždy vaditi,
a nikdy „kokohrhu“, než často bíti.
Jedno jí pak dobře medu nezvař,
nebudeť s tebú věrně, by byl césař!
A toť jest jistá pravda pravá,
žeť ne každému mladá žena zdráva.
Druhý velmi často odplivá
a ani se češe, ani se umývá,
zježí se, jako by viděl vlka,
častokrát odplivaje, chrká –
a paní chodí jakožto ruože
a jemu se zvraštila okolo očí kóže,
vokolo brady šedivá brada –
a paní by vždy svému ráda!
Protož sluší pomysliti,
ktož chce se koli voženiti,
