Staročeské písemnictví tvoří významnou část české literatury. Vydávání děl z období středověku ve formě knižní bylo v poslední době doplněno i edicemi elektronickými (dostupnými např. prostřednictvím internetu nebo ve formě e-knih). V omezené míře se tento typ literatury již dříve dostával ke čtenáři i v podobě audiozáznamů (nejprve na gramofonových deskách, magnetofonových kazetách atp.). V nejnovější době je možné využít i digitálních záznamů.
Při řešení projektu č. DF12P01OVV028 Informační technologie ve službách jazykového kulturního bohatství (IT JAKUB), který je financován v rámci programu Národní a kulturní identity Ministerstvem kultury ČR, připravil tým pracovníků z oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR audioknihu s nahrávkami ze staročeské prozaické tvorby. Tento úkol byl veden pracovníky ÚJČ Mgr. Markem Janosikem-Bielským a Mgr. Michalem L. Hořejším. Ke spolupráci jsme přizvali PaedDr. Blanku Hejtmánkovou, pedagožku z Konzervatoře Plzeň, a herce Jindřicha Kouta, kteří staročeské texty načetli. Technické zázemí a odbornou pomoc nám poskytla Fakulta elektrotechnická ČVUT, jmenovitě Ing. Dominik Štorek.
Vytvoření audioknihy se staročeskou prózou považujeme za počin testovací, neboť chceme ověřit postupy, výhody i nástrahy produkce takového typu audioknih a zároveň také zájem uživatelů o zvukovou formu prezentace staročeské literatury. Předpokládáme, že audioknihy se staročeskými texty se mj. využijí při středoškolské či vysokoškolské výuce a že mohou sloužit i lidem, kteří trpí poruchou zraku.
Nemáme v úmyslu připravovat kompletní „staročeskou audioknihovnu“, nýbrž jen prozkoumat možnosti této formy šíření staročeské literatury. Pro začátek jsme zvolili přibližně hodinový záznam ukázek z jedenácti prozaických děl 14. a 15. století. Nejedná se o výběr reprezentativní; přednost jsme dávali památkám, jejichž elektronické či knižní edice vznikly na našem pracovišti. Je pravděpodobné, že podobné výbory za účelem prozkoumání možností později připravíme i pro jiné okruhy staročeské (příp. mladší) literární tvorby – např. pro veršované skladby. Pokud se naše zkušební staročeské audioknihy setkají s vlídným přijetím a pokud naše pracovní i jiné kapacity dovolí, bude možné připravit i audioknihy kompletních děl ze starší české literatury.
Zvukovou realizaci podoby staročeského jazyka stavíme na našich představách o rekonstrukci staročeské výslovnosti a zvukové stránky staročeštiny vůbec. Výzkum této oblasti starého jazyka je velmi obtížný a literatura o něm mimořádně nečetná. Vzhledem k faktu, že většina prezentovaných textů spadá svým vznikem až do 15. století, nebereme v úvahu specifické výslovnostní rysy češtiny starších období (např. palatalizované hlásky, rozdíl tzv. měkkého a tvrdého i/y, diference mezi dvěma „l“ atd.). Jsme si vědomi toho, že zvuková prezentace staročeštiny, jak ji představujeme v audioknize, nemusí být správná. V současném stavu poznání však nemůžeme dospět k lepším či jednoznačnějším výsledkům.
Ukázky jsou doplněny informací o rukopisném či tištěném textu, který sloužil jako základ pro nahrávku, včetně jeho signatury a místa uložení. Stručně informujeme, co je obsahem úryvku, a uvádíme též jméno interpreta vybraného textu.
Soupis informací o ukázkách ze staročeské prózy
Skladba č. 2
Život Krista Pána, úryvek o obrácení svaté Mařie Mandalény, se nachází na foliích 47r–48v v rukopise se sign. XVII A 9, který uchovává Národní knihovna České republiky v Praze. Rukopisný pramen vznikl mezi léty 1360 až 1380. Elektronickou edici připravil Martin Stluka. Ukázku čte Blanka Hejtmánková.
Skladba č. 3
Kniežky o šašiech, úryvek o mravech a povinnostech královny a jiných důstojných paní, se nachází na foliích 298r a 299v–300r v rukopise se sign. Cod. 5293, který uchovává Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni. Rukopisný pramen pochází z doby okolo roku 1400. Elektronickou edici připravila Alena M. Černá. Ukázku čte Blanka Hejtmánková.
Skladba č. 4
Dcerka aneb O poznání cesty pravé k spasení, úryvek o třech lidských nepřátelích, se nachází na foliích 219v–220v v rukopise se sign. IV C 18, který uchovává Knihovna Národního muzea v Praze. Rukopisný pramen pochází z roku 1414. Elektronickou edici připravila Barbora Hanzová. Ukázku čte Jindřich Kout.
Skladba č. 5
Bible olomoucká, úryvek o stvoření světa, se nachází na foliích 1r–1v (Gn 1,1 – Gn 2,2) v rukopise se sign. M III 1/I, který uchovává Vědecká knihovna v Olomouci. Rukopisný pramen pochází z roku 1417. Elektronickou edici na základě knižní edice Vladimíra Kyase připravila Hana Kreisingerová. Ukázku čte Blanka Hejtmánková.
Skladba č. 6
Jakoubek ze Stříbra, Dvanáctero užitků přijímání z kalicha, úryvek o očištění duše, osvobození od viny, ochraně duše, uchránění od zlých myšlenek a navrácení ztracených duševních ctností, se nachází na foliích 90r–91v v rukopise se sign. Cod. 4557, který uchovává Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni. Rukopisný pramen pochází z přelomu let 1432 a 1433. Elektronickou edici připravila Irena Fuková. Ukázku čte Blanka Hejtmánková.
Skladba č. 7
Tkadleček, úryvek Tkadlečkova proklínání Neštěstí, se nachází na foliích 1v–2r v rukopise se sign. DG IV 68, který uchovává Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. Rukopisný pramen pochází z 2. poloviny 15. století. Elektronickou edici připravila Pavlína Kuderová. Ukázku čte Jindřich Kout.
Skladba č. 8
Cestopis tzv. Mandevilla v překladu Vavřince z Březové, úryvek o dobrodružství poutníků v Temném údolí ostrova Melchoante, se nachází na foliích 163r–164r v rukopise se sign. DG III 7, který uchovává Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. Rukopisný pramen pochází z poloviny 15. století. Elektronickou edici připravil Štěpán Šimek. Ukázku čtou Blanka Hejtmánková a Jindřich Kout.
Skladba č. 9
Sbírka kázání založených na legendách, úryvek o zkažení Jeruzalémi, se nachází na foliích 90r–92v v rukopise se sign. G 10, č. 456, který uchovává Moravský zemský archiv v Brně. Rukopisný pramen pochází z poloviny 15. století. Elektronickou edici připravil Marek Janosik-Bielski. Ukázku čte Jindřich Kout.
Skladba č. 10
Staré letopisy české (text a), úryvek o vítězství husitů v bitvě u Domažlic 14. srpna 1431 a o rozprášení čtvrté křížové výpravy, se nachází na foliích 248v–249r v rukopise se sign. IV E 29, který uchovává Knihovna Národního muzea v Praze. Rukopisný pramen pochází z poloviny 15. století. Knižní i elektronickou edici připravila Alena M. Černá. Ukázku čte Jindřich Kout.
Skladba č. 11
Staročeská Gesta Romanorum, úryvek O ščastném dřevě a jeho výklad, se nachází na foliích 16r–17r v rukopise se sign. III E 48, který uchovává Knihovna Národního muzea v Praze. Rukopisný pramen pochází z roku 1473. Elektronickou edici připravila Barbora Hanzová. Ukázku čtou Jindřich Kout a Blanka Hejtmánková.
Skladba č. 12
Pasionál, Knihy o životech svatých, úryvek o svatém Prokopu, dědici českém a spovědlníku, se nachází na foliích 120r–120v v prvotisku se sign. 25 C 1, který uchovává Knihovna Národního muzea v Praze. Prvotisk pochází asi z roku 1476. Elektronickou edici připravily Andrea Svobodová a Pavlína Kuderová. Ukázku čte Blanka Hejtmánková.