Ediční zásady uplatňované při tvorbě elektronických edic v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i., (se sídlem v Praze 1, Valentinská 1, 116 46, Česká republika)

Obecné zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně ze staročeských rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století. Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Původcem elektronických edic je akademické pracoviště zabývající se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zvl. Směrnice pro vydávání starších českých textů od Jiřího Daňhelky (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301) a Zásady transkripce českých textů z barokní doby od Josefa Vintra (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Editor rovněž využívá skutečnosti, že ve většině případů bude uživatel moci pracovat současně i s digitální kopií originálu, z něhož byla elektronická edice pořízena, a že bude moci obě verze textu porovnávat.

Součástí elektronických edic je textově-kritický a poznámkový aparát, který je zaznamenán dvojím způsobem: buď jako poznámka ve formě hypertextového odkazu, která se zobrazí v dialogovém okně, nebo užitím odlišného písma v textu (podrobněji viz níže). Obsah a rozsah komentářů je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu. Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Struktura a forma elektronických edic

V záhlaví elektronické edice je uveden uzuální název dokumentu, případně jméno autora a uložení rukopisu či tisku, z něhož byla edice pořízena (včetně signatury). V tabulce v záhlaví edice lze nalézt mj. jméno editora, kontaktovou e-mailovou adresu a označení verze textu (tj. datum, kdy proběhla poslední změna textu). Elektronické edice umožňují průběžné opravování formálních či obsahových nedostatků, které se, přes veškerou naši péči a snahu, mohly vyskytnout; proto doporučujeme při citaci z těchto edic uvádět i toto datum poslední změny elektronické edice. V tabulce v záhlaví edice se rovněž nachází upozornění na autorský zákon, kterým jsou elektronické edice chráněny.

Edice jsou strukturovány, tj. povinně je v nich zaznamenávána uzuální foliace či paginace, která se shoduje s foliací či paginací užitou u digitalizovaných obrazů. V závislosti na charakteru předlohového textu mohou být v elektronické edici uvedena čísla veršů (u veršovaných předloh) či označení biblických knih a biblických veršů (u biblických textů). Dále je naznačena i další struktura textu, tj. text je členěn pomocí nadpisů, podnadpisů atp. na nižší celky.

Elektronické edice mají formu hypertextového dokumentu. Proklikem ze zvýrazněného místa se uživateli zobrazí informace o kritice a struktuře textu, a to:

V elektronické edici je použito těchto typů závorek a dalšího grafického značení:

Závěrečná upozornění

Upozorňujeme, že elektronické edice jsou autorská díla chráněná ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském. Jsou určena pro osobní studijní a nekomerční využití. Jakékoliv jiné použití musí být konzultováno s oddělením vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., e-mailová adresa vyvoj@ujc.cas.cz. Předpokládáme, že případné citace z elektronických edic budou v souladu s obecně uznávanými pravidly citování vědecké literatury.

Elektronické edice vznikají mj. v rámci projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází) a projektu MŠMT ČR LC 546 Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav).

V Praze dne 30. března 2010

Alena M. Černá
Štěpán Šimek
Boris Lehečka