|
|
|
státi¹, stanu, -eš (přech. přít. stana, přech. min. stav, impf. staniech, aor. stach, příč. čin. stal, subst. verb. stánie) dok. stanout; postavit se, zastavit se; přistát; potrvat, existovat: stanu státi budu; stát, mít cenu; ucházet se oč, zasadit se oč; zhynout; — státi sě, 3. sg. stane sě udát se, zběhnout se; státi sě skutkem uskutečnit se; (komu) přihodit se; splnit se; postihnout někoho; (čím, od čeho) být způsoben něčím; (kým) být ustanoven, být vytvořen; stát se vlivným činitelem, zapůsobit, vykonat vliv Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
státi², stoju, -íš ( imper. stój, přech. přít. stojě, impf. stojiech, stách, aor. stách, příč. čin. stál, příč. trp. stán) ned. stát; trvat, být; (po čem) usilovat oč, pracovat k čemu, být při někom; stavět se na odpor, odolávat; státi k súdu stát před soudem; (v čem) záležet v čem, záviset na čem; státi komu řěči vyslýchat, poskytovat sluchu; (kým) existovat něčí pomocí; (zač) mít cenu; stój dokud stój ať to trvá jak chce dlouho; státi na stravě stravovat se; (nač) žít z čeho ( srov. též sstáti, zstáti) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
státi (1. sg. stanu) dok. = postaviti se, stanouti, zastaviti se; přestati, zhynouti, konec vzíti; — potrvati, existovati; cenu míti, státi; — ucházeti se oč; stanu = státi budu; — věz, že ť to za mnoho na tobě stane = věz, že to má pro tebe velikou cenu Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
státi (1. sg. stoju, stojím) nedok. = 1. trvati, býti; 2. po čem = usilovati oč, pracovati k čemu; 3. býti při někom; 4. stavěti se na odpor; 5. (k súdu) = dostaviti se; 6. státi v čem = záležeti v čem, záviseti na čem; 7. státi komu řeči = vyslýchati, sluchu poskytovati; 8. státi kým = pomocí něčí trvati, existovati; — stój dokud stój = ať to trvá jak chce dlouho; — státi na stravě = stravovati se; — státi nač = žíti z čeho; — státi zač = míti cenu Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|