1. čeho/koho půle, půlka, polovice, polovina, část vzniklá rozdělením čeho/koho na dva stejné díly: bohu pol Martin dal plášče CisMnich; sně polovicu [dítěte matka], Pol ho skryvši pod lavicu LegJakK 176; vstane jmu [úd] jako pol žebráčie holi MastMuz 175; jak by jměla královstva pol LegJiřB 431; až do puol potoka Arnon BiblOl Dt 3,16 (polovici potoka ~Pad) ad…medium; panoval jest…až do mezí Gessuri i Machati a polu strany Galaadskému t. Jos 12,5 (polovice strany ~Pad) dimidiae; z polu pokolenie Manasseova t. 1 Par 6,61 (z polovicě ~Pad); na pól dvoře Půh 1,278 (1408); vznesenie slunce na puol světa HusBetl 2,176; onocentaurus (omotentarus rkp) potvora puol člověka, puol osla SlovOstřS 98 (sr. DiefGlos 396); za každý [zlatý] po polu kopy čtúce ListářPlz 1,412 (1446); puol života jemu ostavili, totižto život tělesný ChelčPost 222a; proti bolesti půl hlavy Apat 117b; mieti spravedlnost k toho puol dvoru ArchKol (1494); s puol dvorem t. (1496) — v názvu bydliště n. v přídomku podle domovního znamení: Anna dcera někdy Michalova od puol kola, měštěnínka Starého města Pražského ArchČ 18,363 (1477); jeden [dům], jenž slove u voháněk, a druhý podle puol kola TeigeMíst 1,354 (1480) ║ tu ženu měj za dobrú, kterážť jde a jedva puol okem hledí Kruml 237 na půl oka (tj. klopí zrak); nebť sem bez nie jako puol člověka, ni svój, ni jejie TkadlA 5b tj. rozpolcený

2. čeho prostředek, střední část; [prostoru, času ap.] polovice, polovina; „u/na pól“ ap. uprostřed: choditi u pol tmě smrtedlnéj ŽaltWittb 22,4 (u prostřěd ~Klem, prostřěd ~Pod, v prostředku BiblOl) in medio; chodě Jezus…u pol města LegDětK 2b 7; v té puol̇ hory přěbýváše jeden pústenník OtcB 110b v půli svahu; zaplatiti nájem od plavby…dobřě na polu mořě OtcA 439b (na poly ~C, na pvol̇ ~B); na poluv dní svých nechá jich [cenností] Pror Jr 17,11 (na polovici BiblOl, v polovici ~Lit) in dimidio; bude lésa až do polu oltáře BiblOl Ex 27,5 (do prostředku ~Praž); vyjduť proti nim v pol cesty, abych jim pomohl ŠtítBrigP 49a in media via; podlé dvoru ciesařova u polu míli bieše některaký les GestaB 122b, pod. ListářRožmb 4,226 (1450); v puol dubna silnějšie [je slunce] LékFrantA 142b; zprýštěnie přes puol čela LékRhaz 185; maje…příměří pokojné do polu postu BřezKron 429 ║ Rubeni…vizte přes poli mne VýklHebrL 220b (kalk) per medium me mým prostřednictvím (?); jsúť [ochechule] od polu shuory zpuosoby panenské TrojK 166b ab umbilico od pasu výš

3. indecl. ve funkci num. čeho [počítané jednotky] půl; „pól druha/druhého (třetieho, čtvrta atd.)“ čeho jeden (dva, tři atd.) a půl: po puol letu mužie sě ostrabichu DalC 11,1 halbin iar; pol čtverta komára MastMuz 150; tak pol hodiny stála [světlost] PasMuzA 15 dimidia hora; tři léta jest jědl na pvol̇ měřici sočovicě OtcB 156a dimidium; loket náš pol druhé nohy v sobě má ComestC 16b; blízko od Míšně jako za pol míle PulkB 74 ad dietam mediam; z Ebron přijde v puol dni do Betléma CestMandA 176a; puol jedné lžíce…tranku LékFrantA 123a; vezmi…každého puol čtvrtce lota LékSalM 218; pět a puol kopy grošuov ListářRožmb 1,39 (1421); sstupuji…puol šestnáste grošóv ArchČ 9,260 (1435); puol osumecítma kop ListářRožmb 2,254 (1443); menší než puol palce ŽídSpráv 140; tak veliké [město]…jako puol třetie [Prahy] CestKabK 1b; puol druhem letem jedna [panna] druhé staršie ArchČ 26,241 (1482); s puol lánem role t. 18,87 (1498); zuostaly ještě bez půl 40ti zl. NaučBrn 144 (1499); ve sto a puol osmě kopách ArchČ 8,524 (1500)

4. ve funkci adv. napůl, zpola („napoly“ 3, „otpolu“): poňadž sě ty [manželky] často tratie, jenž jedno sebe puol mocna jest TkadlA 43b; linascenis puol lněné a puol vlněné sukno SlovKlem 60b (halp lynen und halp wollen DiefGlos 331)